Styl zápisu programu: Porovnání verzí

Programovací styly obvykle vycházejí z vizualizace zdrojového kódu, což programátorovi usnadňuje práci při vyhledávání informací o programu. [[Software]] pro psaní zdrojového kódu umožňuje automatické [[formát]]ování, což programátorovi usnadňuje práci a umožňuje mu soustředit se na vlastní programování. Praktickým hlediskem automatického formátování zdrojového kódu je, že šetří čas a umožňuje snazší prosazení firemních standardů bez větších diskuzí.

 

Styl zápisu s odsazováním pomáhá při identifikaci bloků kódu. U některých [[programovací jazyk|programovacích jazyků]] je odsazování používáno pro stanovení hranice logických bloků zdrojového kódu. Správné odsazování je v tomto případě více, než jen problém stylu. V některých jazycích neovlivňují netisknutelné znaky a odsazování funkčnost, avšak dělají zdrojový kód čitelnější. Porovnejte zápisy:

 

Programovací jazyk [[Python]] používá odsazování k tomu, aby [[signalizace|signalizoval]] správnost struktury zdrojového kódu. Proto je v něm vyžadováno správně odsazování. Zároveň není potřeba používat složené závorky ('''{''' a '''}''') a čitelnost je lepší, i když nevyužívá běžných stylů zápisu. Odlišné styly mohou vést k problémům při zkopírování a vložení zdrojového kódu do prostředí Python, protože styl odsazování nemusí být [[kompatibilita|kompatibilní]] s vloženou částí. Ruční přeformátování je náročné na čas, avšak některé textové editory umí provést přeformátování automaticky. Zdrojový kód v Pythonu může být nepoužitelný na některých [[Webová stránka|webových stránkách]], které odstraňují netisknutelné znaky. V tomto případě se pro správné zobrazení v [[HTML]] kódu uzavírá zdrojový kód Pythonu mezi párové značky "<pre> ... </pre>".

 

Často je užitečné seřadit podobné elementy zdrojového kódu svisle, protože jsou vzniklé chyby zřetelnější. Porovnejte:

 

Argumentem proti svislému zarovnání může být problém udržení [[zarovnání]] u některých [[editor]]ů. Tento problém může být eliminován použitím editoru zdrojového kódu, který podporuje funkci elastických tabelátorů.

 

Mezery jsou definovány jako bílé znaky. U většiny neformátovaných programovacích jazyků mohou být tyto znaky použity, aniž by jakýmkoli způsobem ovlivnily význam [[program]]u. Většinou se používají pro lepší čitelnost zdrojového kódu. Příkladem může být porovnání [[syntaxe|syntakticky]] [[ekvivalence|ekvivalentních]] příkladů zdrojového kódu jazyka C:

 

</source>

 

Použití [[tabulátor]]u k odsazení znaků přináší specifické problémy s velikostí odsazení tabulátoru, které se liší v závislosti na použitých nástrojích a uživatelských preferencích. Příkladem může být programátor, který preferuje tabulátor o délce čtyři znaky, který tomu přizpůsobuje svůj zdrojový kód: