Sinuous rilles: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m doupravení více odpovídající realitě
m typo, gramatika
Řádek 119:
== Teorie vzniku ==
 
Původní představy o vzniku těchto útvarů vycházely z neschopnosti získat lepší vizuální informace, které musely být založeny na pozemských pozorovánípozorováních za pomoci [[teleskop]]ů. Původní představy se opíraly o [[myšlenka|myšlenku]], že se bude jednat o [[prasklina|praskliny]] či zvláštní [[zlom]]y v [[Geologie Měsíce|kůře Měsíce]]. Později přišel americký [[astronom]] [[William Henry Pickering]] s teorií, že by Rilles mohly být vytvořeny proudem tekoucí [[voda|vody]]<ref name="apollo"/><ref name="kapitola1"/> či rychle roztaveným [[vodní led|vodním ledem]] či [[permafrost]]em zachyceným v hornině.<ref name="origin">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gornitz
| jméno = Vivien
Řádek 133:
}}</ref> Tato teorie se podpírala vizuálními pozorováními, kdy Sinuous Rilles mají množství podobných znaků jako vodní koryta na zemském povrchu.<ref name="origin"/> Později se vynořily ještě další [[teorie]] a [[spekulace]] o jejich možném vzniku<ref name="apollo"/> jako např. [[zkapalnění]] [[plyn]]ů na hranici zlomů.<ref name="origin"/>
[[Image:AS15-90-12272.jpg|thumb|left|Několik Sinuous Rilles na Měsíci]]
Nicméně detailnější pozorování, měření jejich tvarů a nepřítomnost vody na Měsíci při makroskopickém pozorování i ve [[Měsíční vzorky|vzorcích z Měsíce]] začaly rychle tuto teorii podkopávat.<ref name="kapitola1"/> Později se proto začala objevovat teorie, která spojovala vznik Rilles s lávovým tokem, jak přinášely [[Mise Apollo|mise Apollo]] stále nové poznatky a [[fotografie]]. Dnes je obecně přijímána teorie, že Rilles jsou výsledkem rychle tekoucí lávy a to buď po povrchu a, nebo nebo jen blízko povrchu. Tímto prouděním vznikají [[lávový kanál|lávové kanály]] či tunely, u kterých vlivem [[eroze]], nestability stěn či otřesů může dojít k propadnutí stropu a otevření kanálu.<ref name="apollo"/> Na druhou stranu některá Sinuois Rilles se nedají procesy spojené s tekoucí lávou vysvětlit a jejich vznik se spojuje stále se zlomovými strukturami.<ref name="kapitola1"/>
 
Na [[Povrch Země|zemském povrchu]] je žhavá láva [[izolant|izolována]] od okolí atmosférou, takže se neochlazuje příliš rychle. V prostředí [[vakuum|vakua]], ale veškeré teplo z povrchu lávy musí unikat pouze [[radiace|radiací]], což je značně rychlejší proces a láva se tak rychleji ochladí. Na Zemi při delším pohybu lávy dochází k tomu, že se na jejím povrchu vytvoří krusta, která umožňuje proudit lávě pod ní na delší vzdálenosti. Problémem je, že v oblastech Rilles nic takového jako propadlá krusta či její náznaky existence nejsou.<ref name="apollo"/> Měsíc má pouze šestinovou gravitaci, což by mohlo být vysvětlením, jak je možné, že láva může cestovat na takovou vzdálenost (až stovky km, na Zemi nejdelší lávový tunel je dlouhý 35&nbsp;km).<ref name="apollo"/>
 
Při pozorování Rilles vyvstávají i další nezodpovězené otázky. U ústí Rilles se většinou nenecházínenachází žádný lávový materiál, takže vyvstává otázka, kam se poděla láva tekoucí korytem. Dalším je schopnost tekoucí lávy zahnout až o 90° bez náznaků břehů či pozvolného stáčení jaké je známé od tekoucí vody.<ref name="apollo"/>
 
== Vzhled ==
[[File:Apollo15DunaTisza.jpg|thumb|Rilles okolo kráteru Prinz na Měsíci]]
Koryta jsou obvykle dlouhá desítky až stovky kilometrů táhnoucí se jak rovinatou krajinou, tak i ze svahu do nížiny. Koryta, která se rozkládají v nížinách, mají často neohraničené a rozostřené okraje, což napovídá, že zde mohlo dojít k rozlevu lávy do okolí či větší erozi. Jsou obvykle jeden až pěkpět kilometrů široká s různou hloubkou zářezu do okolní krajiny. Obecně platí, že čím je koryto dále od zdroje magmatu, tím je mělčí. Na začátku jsou tak koryta nejhlubší, což nasvědčuje většímu objemu proudící lávy či větší rychlosti.
 
Koryto zpravidla začíná v oblasti impaktního kráteru, odkud asi pochází i materiál nutný pro jeho vznik. V průběhu pohybu se láva chová jako kapalina, takže vytváří morfologické struktury podobné říčnímu korytu včetně meandrovitých záhybů. Tvar může být různý od rovných koryt po různě zakroucená koryta, což vede k myšlence více způsobů jejich vzniku (proudící láva, tektonické pochody, průnik těchto možností atd.). Některé Rilles mají na dně prohlubně vyhloubená menší koryta, kterékterá naznačují, že tudy materiál proudil ve dvou oddělených obdobích.<ref name="kapitola1"/>
 
Předpokládá se, že Rilles vzniklá na Měsíci a i dalších tělesech jsou výsledkem vulkanismu [[viskozita|nízkoviskózní]] bazaltické lávy o velmi vysoké [[teplota|teplotě]].<ref name="zakladny"/>
Řádek 151:
=== Na Zemi ===
{{Viz též|Země}}
Útvary podobné Sinuous Rilles se na Zemi vyskytují jen velmi zřídka a ve velmi malých rozměrech.<ref name="zakladny"/> Je to dáno nejspíše tím, že silné erozivní účinky působící na povrchu Země rychle překryjí jakékoliv známky jejich existence, či dojde k jejich vyplnění vodou a začleněním do říční sítě. Eroze je hlavní důvod pro absenci významnějších struktur na zemském povrchu. Jedna z mála oblastí, kde je možné podobné struktury objevit, je sopečná provincie v oblasti [[Snake River Plain]], kde se nachází přibližně 5&nbsp;km dlouhý [[lávový kanál]] vycházející ze sopečného kráteru.<ref name="kapitola1"/> I z jiných míst jako např. [[Havajské ostrovy]] je znám mechanismus, kterým lávové tunely vznikají a které jsou nejspíše příhodná pro vznik propadlých Rilles v průběhu doby. Z výzkumu Havajských ostrovů vyplývá, že přibližně 30&nbsp;% lávových tunelů je později vyplněno druhotně dalším lávovým výlevem.<ref name="zakladny"/>
[[File:1965 74994L.jpg|thumb|left|Rovný druh Rilles na měsíčním povrchu]]
=== Na Měsíci ===