Jovianus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: {{Portál Byzantská říše}} |
m Odstranění linku na rozcestník Legie s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Římská legie |
||
Řádek 14:
== Vláda ==
Sebelepší osobní vlastnosti císaře ale nemohly římskému vojsku nijak pomoci v tak složité situaci, v jaké se v Persii nacházelo. Už tak tísnivé postavení Římanů se ještě zhoršilo, když perský král [[Šápúr II.]] vydal rozkaz zesílit intenzitu útoků na ustupující [[Římská legie|legie]]. Pokud chtěl Jovianus zabránit úplnému rozkladu vojska, musel s Peršany začít vyjednávat. Výsledkem byla mírová dohoda uzavřená v červenci 363. V ní se Římané zavazovali neprodleně se stáhnout, vydat značně veliké území v římské [[Mezopotámie|Mezopotámii]], včetně mocných pohraničních pevností Singary, [[Nisibis]] a Bezabde. Nicméně jejich obyvatelé směli odejít na římské teritorium. Tím byl podlomen dosavadní římský vliv v [[Arménie|Arménii]], jež tak upadla do závislosti na Persii. Dosavadní rovnováha sil na východní hranici byla dramaticky zvrácena ve prospěch Sásánovců.
Obzvláště ztráta silně opevněné Nisibidy, kterou pro Římany dobyl před více než 60 lety císař [[Galerius]], vyvolala všeobecnou kritiku. Amminus Marcellinus ve svém díle popisuje, jak obyvatelé města prosili císaře, aby směli s Peršany bojovat na vlastní pěst. To ale Jovianus odmítl. Nisibis zůstala až do dob císaře [[Maurikios|Maurikia]], který ji znovu získal pro Římany, pevně v rukou Peršanů. Město později opakovaně sloužilo jako nástupní prostor pro ničivé perské ofenzívy proti [[Římské provincie|římským provinciím]] v [[Orient]]u.
| |||