Verze z 14. 9. 2008, 17:59 editovat Mercy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 92 707 editací m úprava kategorií ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 12. 2008, 23:17 editovat zrušit editaci Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací Rozšíření, odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Subsidiarita''' (z [[latina\|lat.]] ''subsidiaris'' – pomocný, podpůrný od ''subsidium'' – pomoc, podpora) dnes obvykle znamená '''princip subsidiarity''', [[politika\|politickou]] zásadu, podle níž se rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším stupni [[veřejná správa\|veřejné správy]], který je nejblíže [[občan]]ům. Vyšší úrovně správy mají rozhodovat jen tam, kde si to povaha věci vyžaduje. Například rozhodování o dětských jeslích nebo parku má patřit do kompetence obce, kdežto univerzita nebo dálnice má být v kompetenci kraje nebo státu. Princip subsidiarity je tak prohloubením myšlenky demokracie, je opakem [[centralismus\|centralismu]] a zdůrazňuje decentralizaci a úlohu samospráv. '''Subsidiarita''' (z [[angličtina\|angl.]] subsidiary – přidružená společnost, pobočka) v [[politika\|politice]] je princip, podle něhož rozhodnutí a zodpovědnost musí být na tom stupni politického systému, který je nejbližší [[občan]]ům. == Historie == ~~V některých demokraciích je tento princip zakotven v ústavě.~~ Zásadu rozhodování na nejnižší možné úrovni zmiňuje [[Aristotelés]] i [[Tomáš Akvinský]], poprvé se prosadila v [[reformace\|reformaci]], zejména v presbyteriálních církvích, a roku [[1791]] byla přijata jako Desátý dodatek [[Ústava Spojených států\|Ústavy Spojených států]]. Nový význam dostala koncem 19. století, kdy se přes encykliku ''Rerum novarum'' ([[1891]]) stala součástí tzv. [[sociální nauka církve\|sociální nauky]] katolické církve a tak i součástí politického programu křesťansko-demokratických stran. Podstatně tak přispěla k federalizaci Německa a po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] se princip subsidiarity dostal do řady dalších ústav. Uplatnil se při zakládání [[Evropská unie\|Evropské unie]] a je jednou z hlavních zásad [[Maastrichtská smlouva\|Maastrichtské smlouvy]] z roku [[1992]], výslovně se uvádí v [[Lisabonská smlouva\|Lisabonské smlouvě]] a v dalších dokumetech EU. Definuje se zde jako zásada, že EU je oprávněna rozhodovat a jednat jen v oblastech, kde se na tom členské státy dohodly.<ref> http://europa.eu/scadplus/glossary/subsidiarity_en.htm </ref> Zásadními odpůrci principu subsidiarity byli a jsou zastánci státního centralismu, případně i státního absolutismu (například [[Carl Schmitt]]). Kritikové EU dnes namítají, že v její praxi subsidiarita mnoho neznamená, je ovšem také pravda, že v celkovém vývoji moderních bohatých společností ("[[globalizace]]") přirozeně přibývá oblastí, kde je společné a koordinované jednání třeba: nejen například v boji proti zločinu nebo v ochraně prostředí, ale i v hospodářských, zdravotních, technických a mnoha dalších záležitostech. == Související články == * [[~~Politická práva~~Samospráva]] * [[Suverenita]] * [[Ústava]] * [[Veřejná správa]] ~~<!--~~ == Externí odkazy == * [http://europa.eu/scadplus/glossary/subsidiarity_en.htm Heslo na Europa Glossary (en i v dalších jazycích)] * [http://euabc.com/index.phtml?word_id=879 Subsidiarity], heslo na euabc.com (anglicky, možná i česky) ~~-->~~ [[Kategorie:Politika]] [[Kategorie:~~Politologie~~Politologické pojmy]] [[Kategorie:~~Právo~~Ústavní právo]] [[Kategorie:Sociální nauka církve]]

Princip subsidiarity: Porovnání verzí