Verze z 3. 12. 2008, 18:17 editovat Zákupák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 551 editací Přidán druhý zdroj, trochu z něj heslo doplňuji ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 12. 2008, 18:29 editovat zrušit editaci Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 822 editací m →‎Životopis: typo, pravopis Přejít na další porovnání →
Řádek 2: == Životopis == V Praze studoval na piaristickém gymnáziu, na univerzitě se seznámil s [[Josef Jungmann\|Jungmannem]], [[Václav Hanka\|Hankou]] a dalšími osobnostmi českého obrození, což podstatně ovlivnilo jeho literární tvorbu. vV roce [[1836]] se ve [[Lvov]]ě (dnes západní [[Ukrajina]], tehdy rakouská [[Halič]]) stal úředníkem v ~~účetnické~~účetní kanceláři. Tady se také oženil, vzal si Honoratu zze šlechtického rodu Wišniowských, také literárně činnou. Ze Lvova o životě místních obyvatel psal např. do časopisů [[Květy (časopis)\|Kwěty české]], [[Vlastimil]], [[Česká včela]], [[Časopis Českého musea\|Časopisu českého musea]]. Po mnoha letech se vrátil v roce [[1845]] do Prahy, kde nastoupil nejprve jako účetní, od roku 1849 pak jako středoškolský profesor, učil češtinu a dějepis. Zajímal se velice o staré pražské památky, zeměpis a historii. Spolupracoval úzce s Maticí českou, která mu některé svazky pomohla vydat. Za nejdůležitější jeho práci je považována trojdílná, bohatě ilustrovaná ''Českomoravská kronika'' popisující historii do r. 1526, jejíž 1. díl napsal už ve Lvově. Třetí díl nestačil dopsat, dokončili jej po roce 1874 Josef Kořán, A. Rezek a J. Svátek. Zapojil se také do Archeologického muzejního sboru a Jednoty svatovítské pro dostavbu [[chrám svatého Víta\|chrámu sv. Víta]]. Pro svůj zájem o umělecké památky je řazen spolu s [[Jan Erazim Vocel\|Janem Erazimem Vocelem]] mezi české zakladatele [[Dějiny umění\|Dějin umění]]. == Dílo ==

Karel Vladislav Zap: Porovnání verzí