Jan Čapek ze Sán: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Válečná tažení: typo |
|||
Řádek 12:
Naproti tomu skvělým vítězstvím skočila [[spanilé jízdy|spanilá jízda]], kterou vedl Jan Čapek ze Sán v roce [[1433]] na pomoc [[Polsko|Polákům]] proti [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] a která měla husitům zabezpečit polské spojenectví. Čeští bojovníci při ní dorazili až k [[Baltské moře|Baltu]]. [[Polsko|Polský]] [[panovník|král]] pak Čapkovi daroval za jeho pomoc [[velbloud]]a, kterého si hejtman přivedl na obléhání [[katolická církev|katolické]] [[Plzeň|Plzně]]. Plzeňští obránci mu však vzápětí nato provedli velmi potupný žertík, když se při nečekaném výpadu [[zvíře]]te zmocnili a odvedli si je do [[Město|města]]. Tuto epizodu dodnes připomíná vyobrazení velblouda na [[plzeň]]ském městském znaku.
V roce [[1434]] vedl Čapek v [[bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] jízdu spojených sil radikálních husitů proti koalici umírněných husitů a katolíků. V této bitvě utrpěli radikálové zdrcující porážku, zachránila se pouze jízda. Někteří [[historik|historici]] vyčítají Janu Čapkovi ze Sán, že svým jednáním způsobil, že někteří představitelé sirotků bojovali na straně panské koalice a že on sám předčasným útěkem zradil své bratry a zavinil tak jejich porážku. Z toho mála, co víme o průběhu bitvy u Lipan, se však zdá být zřejmé, že [[bitva]] již byla ztracena a setrvání jízdy na [[bojiště|bojišti]] by vedlo pouze k jejímu zničení
Po porážce u [[Lipany|Lipan]] a rozpuštění sirotčích polních vojsk opustil Jan Čapek ze Sán území [[Čechy|Čech]] a vstoupil do služeb polského krále. Poslední záznamy o něm pocházejí z roku [[1445]].
| |||