Byzantská říše v době Komnenovců: Porovnání verzí

Roku 1081 se do čela Byzantské říše dostala průbojná dynastie Komnenovců, její panovníci [[Alexios I. Komnenos]], [[Jan II. Komnenos]] a [[Manuel I. Komnenos]] byli představiteli provinciální aristokracie. Zavedli množství hospodářských reforem které významně zasáhly do společenského, sociálního i politického vývoje říše. Alexios I. těžil z [[První křížová výprava|první křížové výpravy]] (1096-1099). Jeho nástupci Janu II. se podařilo porazit Maďary, Srby, Pečeněhy, Seldžuky i Armény. Jan zajistil postavení Byzantské říše ve světě jako postavení velmoci. Jeho syn Manuel I. byl císařem jenž snil o obnovení Římské říše, válčil rovněž se Seldžuky, Benátčany, Srby, Normany, Armény, pokusil se neúspěšně o inavazi do Egypta a upevnil svou svrchovanost nad křižáckými státy. Po jeho smrti dochází k rychlému úpadku říše.