Vladimír Maděra: Porovnání verzí

 

Po válce se stal dík prvorepublikovým komunistickým aktivitám perspektivním bolševickým [[kádr]]em. Přesto zůstal zaměstnancem města Prahy, ale jen do roku 1949, kdy byl jmenován řádným profesorem pražské techniky (ČVUT). V roce 1953 (rok po založení samostatné VŠChT) přešel se svými spolupracovníky z ČVUT na VŠChT, kde se stal prvním profesorem katedry Technologie vody, a v té souvislosti získal (bez disertační práce - zřejmě za zásluhy o bolševizaci vysokých škol) hodnost doktora věd ([[DrSc.]]) pro tento obor. V letech 1954-1955 působil dočasně jako náměstek ministra školství, ale již hned poté se vrátil do čela své katedry (katedru vedl až do roku 1974) a v roce 1956 se stal [[rektor]]em VŠChT (do roku 1962). S jeho rektorováním je spojena spojena největší komunistická [[čistka]] na VŠChT, která proběhla v roce 1958 a která znamenala, že ze školy muselo odejít na 40 profesorů, docentů, asistentů a zaměstnanců (kdo nešel dobrovolně, byl vyhozen „pro ztrátu důvěry“).