[[Image:Slice earth.svg|thumb|Písmeno A označuje MohorovičićovoMohorovičićovu diskontinuitu]]
'''Mohorovičićova diskontinuita''' nebo '''Mohorovičićova vrstva nespojitosti''' (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod [[zemská kůra|zemské kůry]] a [[zemský plášť|svrchního pláště]]. Nachází se v rozmezí hloubek 20-9020–90 kilometrů pod kontinenty a 10-2010–20 kilometrů pod [[oceán|oceány]]. V [[Česko|ČR]] se pohybuje vrstva mezi 30. -a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou [[diskontinuita|diskontinuitu]] v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu [[seismická vlna|seismických vln]] až přes rychlosti 8 km./s<sup>-1</sup>. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]], která se nezanořuje zpět do pláště.
Z pohledu kyselosti [[magma|magmat]] bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředím.
Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi [[AndréAndrija Mohorovičić|Andrém Mohorovičićovi]], který ji objevil v roce [[1909]] během výzkumů zemětřesení na [[Balkánský poloostrov|Balkánském poloostrově]].
