Verze z 21. 9. 2008, 01:08 editovat Ganimoth (diskuse \| příspěvky) 2 099 editací m typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 9. 2008, 17:19 editovat zrušit editaci Svajcr (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 73 518 editací wifikace, styl, doplnění článku o kompozici a fotografii Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Hlavní\|Kompozice (fotografie)}} '''Barevná kompozice''' nebo '''barevná skladba''' je jedním ze základních kompozičních postupů pro uspořádání [[barva\|barev]] a prvků v [[obraz]]u. Je spoluurčována barevným, individuálním názorem autora a jeho emocionální, estetickou soustavou. Uplatňuje se v různých [[sdělovací systém\|sdělovacích systémech]] a oborech, protože má obecnou platnost. Autoři používají barevnou kompozici ve [[fotografie\|fotografii]], [[film]]u, [[malba\|malbě]], [[architektura\|architektuře]], [[hudba\|hudbě]] nebo [[průmysl]]ovém [[design]]u.<br /> ~~{{wikifikovat}}~~ '''Barevná kompozice''' je jedním ze základních kompozičních postupů pro uspořádání prvků v [[obraz]]u. Vnímání barev je složitý fyziologický a psychologický proces, při kterém se uplatňuje: ==Vnímání barev == Vnímání barev je složitý [[fyziologie\|fyziologický]] a [[psychologie\|psychologický]] proces, při kterém se uplatňuje: fyzikální barevný podnět vyhodnocení podnětu ~~zrakem~~[[zrak]]em (psychofyzikální) přenos vjemů do [[mozek\|mozku]] a jejich vyhodnocení (psychosenzorické) Fyzikální barevný svět je určen [[intenzita\|intenzitou]] a [[spektrum\|spektrálním složením]] (arvou) dopadajícího [[světlo\|světla]]. V [[Lidské oko\|lidském oku]] jsou dva typy ~~receptorů~~[[receptor]]ů. [[Tyčinka (oko)\|Tyčinky]] nerozlišují barvy, rozlišují intenzitu světla a jsou citlivější ke krátkovlnné oblasti spektra. Je jich cca 120 ~~miliónů~~[[milión]]ů. [[Čípek (oko)\|Čípky]] jsou méně citlivé než tyčinky a je jich cca 7 miliónů a umožňují barevné vidění. Jeden druh je nejcitlivější na [[modrá\|modré]], druhý na [[zelená\|zelené]] a třetí na [[červená\|červené]] světlo. Při nízké hladině osvětlení se snižuje schopnost rozeznávat barvy (tzv. [[Purkyňův jev]]).<ref name=Ho>{{citace monografie \| titul = Fotografie, Technika snímání \| autor = Jiří Honskus Řádek 12 ⟶ 14: \| vydavatel = Pražská fotografická škola \| datum = 2004 }} </ref> ==Barevná kompozice== ''Teplé barvy'' jsou červená, oranžová, žlutočervená, žlutá, zelenožlutá, zelená. Jejich společným znakem je, že obsahují žlutou. Tradičně se spojují s ohněm a sluncem, protože vyvolávají dojem tepla.▼ Při barevné kompozici musíme řešit tyto aspekty: ''Studené barvy'' jsou modrozelená, modrá, fialověmodrá, fialová, červenofialová. Všechny obsahují modrou. Jejich charakter určuje voda. ▼ Harmonie barev ''Syté barvy'' jsou neředěné černou, šedou nebo bílou.▼ Kontrast ''Kontrastní (doplňkové) barvy'' jsou jakékoliv dvě barvy, které jsou na protilehlých stranách barevného kola. Dochází u nich k pocitu kontrastu. Dáme-li je vedle sebe, zmnoží viděnou sytost obou.▼ Poměr velikosti barevných ploch ''Harmonické barvy'' jsou jakékoliv tři barvy, které mohou být na barevném kole spojeny rovnostranným trojúhelníkem. Tyto barvy mezi sebou dobře ladí.▼ Vzájemný účinek více barev ''Příbuzné barvy'' leží na barevném kole vedle sebe. Mají podobný účinek, tedy zcela opačnou vlastnost, než mají barvy kontrastní.▼ Umístění v ploše snímku ''Pastelové barvy'' jsou odstíny, které jsou velmi rozředěné bílou nebo šedou. Velmi obtížně se reprodukují.▼ Vyjádření tvaru, zdůraznění linií ''Monochromatické barvy'' se skládají z různých sytostí a hodnot jasu jedné barvy, působí mdle a nevýrazně. Chytře využitý kontrast je může udělat velmi zajímavými.▼ Objektivní zobrazení barev Barevnou fotografii můžeme rozdělit na několik skupin podle stupně barevnosti: Barevně zobrazená černobílá realita Potlačená barevnost Postupné vnášení barvy do obrazu Nepotlačená barevnost Záměrná barevnost Barevná uspořádanost<ref name=Ho>{{citace monografie \| titul = Fotografie, Technika snímání \| autor = Jiří Honskus \| kapitola = \| strany = \| vydavatel = Pražská fotografická škola \| datum = 2004 }} </ref> ==Rozdělení barev== ▲''[[Teplé barvy]]'' jsou červená, [[oranžová]], žlutočervená, [[žlutá]], zelenožlutá, zelená. Jejich společným znakem je, že obsahují žlutou. Tradičně se spojují s ohněm a ~~sluncem~~[[Slunce]]m, protože vyvolávají dojem tepla. ▲''[[Studené barvy]]'' jsou modrozelená, modrá, fialověmodrá, fialová, červenofialová. Všechny obsahují modrou. Jejich charakter určuje voda. ▲''[[Syté barvy]]'' jsou neředěné černou, šedou nebo bílou. ▲''[[Doplňkové barvy\|Kontrastní (doplňkové) barvy]]'' jsou jakékoliv dvě barvy, které jsou na protilehlých stranách barevného kola. Dochází u nich k pocitu kontrastu. Dáme-li je vedle sebe, zmnoží viděnou sytost obou. ▲''[[Harmonické barvy]]'' jsou jakékoliv tři barvy, které mohou být na barevném kole spojeny rovnostranným trojúhelníkem. Tyto barvy mezi sebou dobře ladí. ▲''[[Příbuzné barvy]]'' leží na barevném kole vedle sebe. Mají podobný účinek, tedy zcela opačnou vlastnost, než mají barvy kontrastní. ▲''[[Pastelové barvy]]'' jsou odstíny, které jsou velmi rozředěné bílou nebo šedou. Velmi obtížně se reprodukují. ▲''[[Monochromatické barvy]]'' se skládají z různých sytostí a hodnot jasu jedné barvy, působí mdle a nevýrazně. Chytře využitý kontrast je může udělat velmi zajímavými. <gallery perrow="5"> Soubor:Color circle (hue-sat).png\|Barevný kruh Soubor:AdditiveColorMixing.png\|Aditivní barevný systém Soubor:SubtractiveColorMixing.png\|Subtraktivní barevný systém Soubor:HSV cone.jpg\|HSV barevný systém </gallery>

Barevná kompozice: Porovnání verzí