Tábor nucené práce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstranění linku na rozcestník MV s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Ministerstvo vnitra |
m →Rozdělení táborů: m |
||
Řádek 11:
*b) podle sociálního původu a stupně provinění
**TNP s politickými delikventy a zřejmými nepřáteli zřízení (TNP zřizovat bez ohledu na pracovní příležitosti a rentabilitu s vysokým stupněm ostražitosti – plánuje se Brno, Hodonín, Pardubice)
**TNP pro ostatní provinilce –
**TNP pro mladistvé provinilce (18 – 25 let)
**TNP pro ženy – odděleně mladistvé, prostitutky aj. [[NA]], Branně bezpečnostní komise [[ÚV KSČ]], krabice č. 104.
K tomu, aby byl občan přikázán od TNP, nemusel spáchat žádný [[trestný čin]]. ''„Tento zákon (247/48 Sb.) znamená revoluci v právu, neboť nepotřebuje trestný čin k zásahu. Je to zákon preventivní, tzn. předchozí opatření proti trestným činům.“'' Ze schůze členů krajských komisí pro zařazování osob do TNP ze dne 15. 12. 1948. [[NA]], Branně bezpečnostní komise [[ÚV KSČ]], krabice č. 104. Stačilo pouhé podezření, že čin může spáchat, a byl preventivně do TNP poslán. Některé z důvodů, pro které byly přidělovány první osoby do TNP: ''„…stýká se s cizinou, jeho sestra je rakouskou státní příslušnicí, nemá kladný poměr ke zřízení, poslouchá cizí rozhlas, nesouhlasil se znárodněním, šířil nepravdivé zprávy, majitel přepychové vily, majitel domu, stýká se s reakcionáři, hazardní hráč, vyhýbá se práci, manželka byla proti znárodnění…“'' (NA, Branně bezpečnostní komise ÚV KSČ, krabice č. 104.) Podle tehdejších směrnic zařazení do TNP nebylo trestem, avšak paradoxně doba strávená v TNP se zapisovala do trestního rejstříku. V této souvislosti je velmi zajímavé, že lidé odsouzeni podle zákona 231/48 Sb. (na ochranu [[lidově demokratická republika|lidově demokratické republiky]]), měli být automaticky po vykonání trestu zařazeni do TNP.
Do TNP mohl být zařazen člověk mezi 18-60 rokem života až na výjimky bez řádného soudu na dobu 3 měsíců až 2 let, z rozhodnutí funkcionářů [[Národní výbor (1945-1990)|Národních výborů]], členů KSČ a [[KSS]], kteří si tak vyrovnávali účty nejen se svými politickými odpůrci. O přikázání do TNP většinou rozhodovaly tříčlenné komise, jejich členy a náhradníky jmenoval [[Krajský národní výbor]]. Za celý rok 1949 zařadily komise do TNP celkem 9061 spoluobčanů. Přikazovací komise od prosince 1948 do srpna 1950 projednaly 31 tisíc návrhů a přikázaly do TNP 16691 osob.
Po zrušení zákona 247/48 Sb. existenci TNP upravil zákon č. 88/50 Sb. (Trestní zákon správní) a zákon č. 86/50 Sb. ([[Trestní zákon]]). Vydáním těchto zákonů došlo k rozdělení působnosti v zařazování osob do TNP mezi [[Místní národní výbor]] a [[Ministerstvo vnitra|MV]]. Ve smyslu zákona 88/50 Sb. jsou MV zřizovány trestní komise při [[ONV]] a trestní odvolací komise při Krajském národním výboru.
== Význam ==
Význam TNP spočíval především v izolaci nepřátel tehdejšího zřízení , tito se měli v TNP převychovat prací, za kterou dostávali řádnou mzdu, a politickými školeními na platné spoluobčany budující komunistickou společnost. Jak o chovance tak i o rodinné příslušníky mělo být postaráno tak, aby nestrádali.
| |||