Svoboda svědomí: Porovnání verzí

V tomto smyslu, jako individuální lidské právo - i když s řadou omezení - vyhlásila svobodu svědomí [[Velká francouzská revoluce]] a po ní různé další v průběhu 19. a 20. století. Protože souběžně klesal veřejný a politický význam organizovaného [[náboženství]], mohla svobodu svědomí vyhlásit i Všeobecná deklarace lidských práv OSN z roku 1948.

Problém ovšem nastává tam, kde se [[výhrada svědomí|výhrady "z důvodů svědomí"]] dostávají do sporu se zákonodárstvím států. Tak některé radikální křesťanské skupiny zásadně odmítaly [[přísaha|přísahu]], jiné odmítaly používat zbraně. Jejich členové pak byli - a někde dodnes jsou - trestání a vězněni. V naší zemi byla náhradní vojenská služba (beze zbraně) zákonem povolena až v roce 1990, vojenské úřady však mohly jen obtížně zjišťovat, kdo k tomu má skutečné "důvody svědomí" a kdo si chce jen vojenskou službu usnadnit; náhradní služba bylo proto delší a žadatelé se museli obhajovat před odbornou komisí.