Řídicí vůz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m opr. odkazu |
doplnění |
||
Řádek 4:
Hlavní výhodou řazení řídicích vozů ve vlaku je možnost urychlení obratu soupravy v koncových stanicích vlaku, neboť odpadá nutnost objíždění hnacího vozidla z jednoho konce soupravy na druhý (přesun lokomotivy z konce vlaku na jeho počátek).
Řídící vůz může být buď nedělitelnou součástí motorové nebo elektrické jednotky, nebo může být používán u souprav sestavených z klasických osobních vozů tažených lokomotivou, kde je řídicí vůz zařazen na opačné straně soupravy než [[lokomotiva]].
== Řídicí vozy v Česku ==
V Česku (a bývalém Československu) se v minulosti řídicí vozy téměř nevyužívaly. Důvodem byly především obavy o větší tendenci souprav, které nemají hnací vozidlo v čele vlaku, k vykolejení. Dřívější legislativa považovala takový vlak za sunutý a z tohoto důvodu byla rychlost takového vlaku omezena na 30 km/h.
[[Image:Masarykovo nadrazi 6566.JPG|thumb|Prototypový řídicí vůz 912.001 ČD]]
Prvním pokusem o provoz řídicích vozů u [[ČSD]] byla výroba dvou třívozových jednotek, složených vždy z jednoho hnacího vozu SM 487.0, vloženého vozu N 487.0 a řídicího vozu Ř 487.0. Oba prototypy vyrobila v roce 1966 Vagonka Tatra Studánka a MEZ Vsetín. Jednotky však neměly dostatečnou kapacitu a byly použity k přestavbě na pětivozové jednotky s motorovými vozy řady SM 488.0 (dnes [[Elektrická jednotka 560|řada 560]]) na čelech.<ref name=hamplova>Jitka Hamplová: Koncepce řídicích vozů. In: Vědeckotechnický sborník ČD č. 24/2007 http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/vts24/2405.pdf</ref>
Prvními sériově vyráběnými řídicími vozy se staly až vozy řady 943, které v letech 1996 až 1997 vyrobila v počtu 11 kusů Moravskoslezská vagonka Studénka.<ref name=hamplova/><ref>Malý atlas lokomotiv 2003. Gradis Bohemia 2003</ref>
== Reference ==
| |||