Elektrická drobná dráha Praha–Libeň–Vysočany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobnosti
m linkfix
Řádek 2:
 
== Výstavba ==
Obec Libeň žádala provozovatele [[Koněspřežná dráhatramvaj v Praze|pražské koňky]] Edouarda Otleta o prodloužení jeho dráhy od vozovny v Karlíně do Libně. Protože však Otlet odmítl investovat do dráhy vlastní finance, obrátila se Libeň na Křižíka se žádostí o zřízení elektrické dráhy.
 
Poté, co se roku 1891 v rámci [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavy]] osvědčila Křižíkova [[Elektrická dráha na Letné v Praze|elektrická dráha na Letné]], zahájil Křižík s povolením vídeňského ministerstva obchodu z 11. června 1892 přípravu elektrické dráhy z Karlína do Libně a Vysočan.
Řádek 22:
Maximální povolená rychlost byla 15 km/h. V síti jezdily tři linky. Jezdilo se od 6 do 22 hodin, v intervalu 10 minut.
 
Vozovna a parní [[elektrárna]] o výkonu 180 kW s dvěma vzájemně zálohovanými garniturami byly postaveny na Švábkách. [[Akumulátor]]ová baterie s kapacitou 315 ampérhodin umožňovala dodávat proud po dobu až devítihodinového výpadku [[Elektrický generátor|generátorů]]ů.
 
Prvních 12 motorových a 5 vlečných vozů dodala firma Ringhoffer. Jeden z vozů byl vybaven též akumulátorovou baterií. Po prodloužení trati ve Vysočanech byly dosavadní vlečné vozy přestavěny na elektrické, jako vlečné vozy byly použity vozy ze zrušené [[Elektrická dráha na Letné|letenské dráhy]].