Václav Koranda starší: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: de:Václav Koranda
m {{upravit - biografie}}, pryč <br />
Řádek 1:
{{upravit - biografie}}
Václav Koranda starší (?-1453 Litice) byl jedním z radikálních husitských kněží a významný duchovní i politický vůdce [[táboritů]]. Kolem roku 1419 začal kázat v Plzni. Účastnil se a také vedl mnohé chiliastické poutě na hory.<br />
 
Z Plzně odešel spolu s houfem husitů, jemuž velel [[Jan Žižka]]. Zúčastnil se také vítězné [[bitvy u Sudoměře]]. Spolu s Janem Žižkou dorazil do města [[Tábor]], kde se stal jedním z nejradikálnějších táboritských kněží. Mimo jiné chtěl prosadit i příjímání pod obojí u nemluvňat. Po bitvě na Vítkověv roce 1420, v níž Jan Žižka porazil vojska první křížové výpravy, se v srpnu zúčastnil neblaze proslulého ničení Zbraslavského kláštera. Táborská lůza klášter vyplenila a navíc vytáhla z rakve tělo mrtvého krále Václava IV., husité mu prý lili do úst víno se slovy: "Měl jsi ho rád za života, tak si dej i nyní...". Kněz Koranda byl však zajat a uvězněn na hradě Oldřicha z Rožmberka Příběnice. Spolu s několika dalšími vězni se mu podařilo z vězení uniknout a poté co dorazil s vojskem hejtman [[Zbyněk z Buchova]] se husité zmocnili celého hradu. <br /> Napřelomu let 1429/1430 se účastnil rejsy po říši, které velel [[Prokop Holý]]. Bitvu u Lipan absolvoval na straně radikálů. Stejně jako například Petr Payne byl po bitvě ušetřen hlavně díky přímluvě Viléma Kostky z Postupic. V roce 1435 se zúčastnil jednání se Zigmundem Lucemburským. Hájil zájmy Táborské obce a rezolutně odmítnul přijetí kompaktát. V roce 1436 už přispěl k dohodě se Zigmundem.<br /> Roku 1452 se odmítnul podrobit zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, proto byl spolu s dalšími táborskými kněžími uvězněn v Praze na Staroměstské radnici. Po zbytek života byl vězněn na hradech Jiřího z Poděbrad. Zemřel na hradě Litice roku 1453.
'''Václav Koranda''' starší (?-1453 Litice) byl jedním z radikálních husitských kněží a významný duchovní i politický vůdce [[táboritů]]. Kolem roku 1419 začal kázat v Plzni. Účastnil se a také vedl mnohé chiliastické poutě na hory.<br />
Z Plzně odešel spolu s houfem husitů, jemuž velel [[Jan Žižka]].
 
Z Plzně odešel spolu s houfem husitů, jemuž velel [[Jan Žižka]]. Zúčastnil se také vítězné [[bitvy u Sudoměře]]. Spolu s Janem Žižkou dorazil do města [[Tábor]], kde se stal jedním z nejradikálnějších táboritských kněží. Mimo jiné chtěl prosadit i příjímání pod obojí u nemluvňat. Po bitvě na Vítkověv roce 1420, v níž Jan Žižka porazil vojska první křížové výpravy, se v srpnu zúčastnil neblaze proslulého ničení Zbraslavského kláštera. Táborská lůza klášter vyplenila a navíc vytáhla z rakve tělo mrtvého krále Václava IV., husité mu prý lili do úst víno se slovy: "Měl jsi ho rád za života, tak si dej i nyní...". Kněz Koranda byl však zajat a uvězněn na hradě Oldřicha z Rožmberka Příběnice. Spolu s několika dalšími vězni se mu podařilo z vězení uniknout a poté co dorazil s vojskem hejtman [[Zbyněk z Buchova]] se husité zmocnili celého hradu. <br /> Napřelomu let 1429/1430 se účastnil rejsy po říši, které velel [[Prokop Holý]]. Bitvu u Lipan absolvoval na straně radikálů. Stejně jako například Petr Payne byl po bitvě ušetřen hlavně díky přímluvě Viléma Kostky z Postupic. V roce 1435 se zúčastnil jednání se Zigmundem Lucemburským. Hájil zájmy Táborské obce a rezolutně odmítnul přijetí kompaktát. V roce 1436 už přispěl k dohodě se Zigmundem.<br /> Roku 1452 se odmítnul podrobit zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, proto byl spolu s dalšími táborskými kněžími uvězněn v Praze na Staroměstské radnici. Po zbytek života byl vězněn na hradech Jiřího z Poděbrad. Zemřel na hradě Litice roku 1453.
 
Napřelomu let 1429/1430 se účastnil rejsy po říši, které velel [[Prokop Holý]]. Bitvu u Lipan absolvoval na straně radikálů. Stejně jako například Petr Payne byl po bitvě ušetřen hlavně díky přímluvě Viléma Kostky z Postupic. V roce 1435 se zúčastnil jednání se Zigmundem Lucemburským. Hájil zájmy Táborské obce a rezolutně odmítnul přijetí kompaktát. V roce 1436 už přispěl k dohodě se Zigmundem.
 
Roku 1452 se odmítnul podrobit zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, proto byl spolu s dalšími táborskými kněžími uvězněn v Praze na Staroměstské radnici. Po zbytek života byl vězněn na hradech Jiřího z Poděbrad. Zemřel na hradě Litice roku 1453.
 
[[de:Václav Koranda]]