Drslavici: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
přepsáno dle OSN
Řádek 1:
'''Drslavici''' jsou starodávna prvním panským rodem na Plzeňsku a zastávali nejen v tamějším kraji první úřady, jako Drslav praefectus urbis Pelzen (1160-89), Sezema praefectus de Plizen (1175 a 1176), Břetislav de Pilzne 1232, nýbrž byli i v [[Zemské úřady|nejvyšších zemských hodnostech]], jako Černín, nejvyšší komoří v l. 1205-1212, Děpolt z Risenberka, nejvyšší komoří v l. 1279-82, Břeněk z Risenberka, nejvyšší sudí zemský v l. 1396 a 1397, Vilém ml. z Risenberka, nejvyšší komorník za králů [[Jiří z Poděbrad|Jiřího]] a [[Vladislav Jagellonský|Vladislava]] až do své smrti r. 1479 a Půta z Risenberka, nejvyšší sudí v l. 1479 až 1504.
'''Drslavici''' jsou velmi starý [[Rod (genealogie)|rod]] původem z Jihozápadních a Západních Čech, kde ve 12. a 13. století zakládali hrady [[Potstejn (hrad)|Potštejn]], [[Velešov]] a další. Ve 14. století kolonizovali novou državu, podhůří [[Divoká Orlice|Divoké]] a [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]], kam názvy některých svých hradů částečně přenesli. Velmi známým rodem, který z Drslaviců vzešel je dle barvité pověsti rod [[Černínové|Černínů]].{{chybí zdroj}} Ačkoli některé prameny uvádějí, že Drslavici vymřeli v 15. století,{{chybí zdroj}} možná že nějací potomci Drslaviců stále (2008) žijí v Jižních Čechách v obcích [[Dráchov]] a [[Debrník]]{{chybí zdroj}} .
 
[[Erb]] Drslaviců, rozdělený na zdél štít červený se třemi pruhy bílými v pravé nebo levé polovici štítu, zachovali hrabata Černínové z Chuděnic, jediná větev Drslaviců, která přežila dodnes (2008) ale s rozdílnými barvami. V čele Drslaviců bývali od 2. pol. XIII. stol. pánové z Risenberka a mezi těmito pošlost skalská, která po svém sídle [[Švihov (hrad)|Švihově]] Švihovskými z Risenberka se nazývala a r. 1720 vymřela po meči. Vedle Švihovských proslula dolanská větev a vydala ze sebe haluze Výrků z Risenberka, kteří ve XIV. stol. z Výrova se psali, a vladyků ze Svrčovce a z Bystřice. Severně od Švihova na [[Vřeskovice|Vřeskovicích]] se usadili vladykové ze Vřeskovic erbu Risenberského, jejichž nejstarší předek Ota ze Vřeskovic odjinud z Biřkova se připomíná r. 1339; ratolestí Vřeskovských byli vladykové ze Schonangeru, mezi nimiž se proslavil Racek ze Schonangeru jakožto válečník proti pohanským Litvanům roku 1385 a na hranicích Chorvatska u Dunaje roku 1392. [[Přeštice]] smrtí Svatobora z Přeštic dostaly se z držav Drslaviců před r. 1238 [[Maltézský řád|maltézskému řádu]]; [[Skočice]], Poříčí, [[Jinín]] a [[Roupov]] drželi tři bratři Jaroslav, Drslav a Ota v létech 1320-1339, ale již v druhé polovici XIV. stol. vladykové z Roupova jiného erbu než Risenberského se rozrodili v těch místech. V jiných stranách z kmene Drslaviců vyrostly haluze pánů z Kánic, vladyk z Malešic u Plzně (Dorota z M. l. 1432) a Ulických z Ulic, kteří černé pruhy na zlatém' štítě měli a hejtmanem křivoklátským Václavem Uličkou z Ulic brzo po r. 1576 vymřeli, Poláků ze Sulislavi a Mnichů z Blahoust u Stříbra. Vladykové Sulkové a Stachové z Hrádku byli kolem Strážova usedlí a vymřeli v XVI. stol.
==Literatura==
Rodem Drslaviců se velmi podorobně zabývá Slovník naučný II Dr.Frant.Lad.Riegra na str.295 a 296. Je zde zdůvodněn také odchod jedné větve rodu na Královéhradecko.
 
{{biografický pahýl|chybí hlubší členění rodu}}
{{Ottův slovník naučný
| heslo = Drslavici
| autor = [[August Sedláček]]
}}
 
[[Kategorie:České šlechtické rody]]