Otakar Borůvka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Vědecká práce: +šablona odkazující na seznam děl v databázi Národní knihovny ČR
NPe (diskuse | příspěvky)
m +obrazek
Řádek 7:
 
Po této doplňovací maturitě (1918) se Otakar Borůvka rozhodl studovat stavební inženýrství na České vysoké škole technické v [[Brno|Brně]]. Nejprve uvažoval o studiu klasické [[filologie]]. Na akademii ho ovlivnil jeho učitel [[Roland Weitzenböck|R. Weitzenboeck]], který mu dal matematické základy, a [[Matyáš Lerch]], k němuž se jako jeden z mála studentů na [[Matematika|matematiku]] zapsal. Lerch se mu svým matematickým uměním zamlouval natolik, že ho v roce [[1920]] následoval jako mimořádný posluchač na Přírodovědeckou fakultu nově vzniklé [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]]. Od školního roku 1920-[[1921|21]] byl Otakar Borůvka posluchačem jak na technice, tak na univerzitě, a současně pracoval jako asistent při fyzikálním ústavu na technice. Necelý rok nato získal místo asistenta při ústavu matematiky na univerzitě u M. Lercha. V následujícím roce se již na techniku nezapsal a věnoval výhradně [[matematika|matematice]].
[[Image:Otakar_Boruvka_hrob.jpg|thumb|Hrob Otakara Borůvky, Brno]]
 
V prosinci roku [[1923]] vykonal státní zkoušky z matematiky a [[Fyzika|fyziky]] a pod vedením M. Lercha pracoval na své disertační práci, za kterou získal v roce [[1923]] doktorát. Po Lerchově smrti se Borůvkovým nadřízeným stal [[Eduard Čech]], který Borůvkovi umožnil další studium v zahraničí. Školní rok [[1926]]-[[1927|27]] strávil Otakar Borůvka na studijní stáži u profesora E. Cartana na univerzitě v [[Paříž]]i. Po návratu z [[Francie]] předložil Otakar Borůvka habilitační práci a na jejím základě se roku [[1928]] habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně.
Ve školním roce [[1929]]-[[1930|30]] opět ze studijních důvodů navštívil [[Paříž]], ve studiu pokračoval i v následujícím školním roce, a to u profesora W. Blaschkeho v [[Hamburk]]u.
 
 
=== Kariéra ===