Smazaný obsah Přidaný obsah
mezisave
dokončení
Řádek 1:
[[Image:Mehrgarh pakistan rel96.JPG|thumb|Méhrgarh vyznačený na mapě údolí Indu]]
{{pracuje se}}
'''Méhrgarh''' ({{Vjazyce|ur}}: م‍ﮩ‍رگڑھ ) je jedno z nejdůležitějších [[neolit]]ických nalezišť, které se nachází v [[pákistán]]ské provincii [[Balúčistán]]. Toto místo jejako jedno z nejstarších, které podává přesvědčivé důkazy o zemědělské a chovatelské činnosti v [[Jižní Asie|Jižní Asii]]. Pěstoval se zde zejména [[ječmen]] a [[pšenice]], z dobytkachovatelských pakzvířat lzešlo např.především jmenovato [[skot]], [[koza|kozy]] a [[ovce]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 
'''Méhrgarh''' ({{Vjazyce|ur}}: م‍ﮩ‍رگڑھ ) je jedno z nejdůležitějších [[neolit]]ických nalezišť, které se nachází v [[pákistán]]ské provincii [[Balúčistán]]. Toto místo je jedno z nejstarších, které podává přesvědčivé důkazy o zemědělské a chovatelské činnosti v Jižní Asii. Pěstoval se zde zejména [[ječmen]] a [[pšenice]], z dobytka pak lze např. jmenovat skot, kozy a ovce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hirst
| jméno = K. Kris
Řádek 11 ⟶ 10:
}}</ref>
 
Méhrgarh se nachází hned vedlenedaleko [[Bolánský průsmyk|Bolánského průsmyku]], západně od údolí [[Indus|Indu]] mezi dnešními městy [[Kvéta]], [[Sibi]] a [[Kalat]]. Méhrgarh byl objeven v roce [[1974]] archeologickým týmem, který vedl francouzský archeolog [[Jean-François Jarrige]]. Postupné odkrývání celého místa probíhalo mezi lety 1974-1986. Jako nejstarší osídlené místo v Méhrgarhu byla určena malá farmářská vesnice v severovýchodním cípu naleziště o rozloze 495 akrů, jejíž datace se pohybuje v rozmezí let 7000-5500 př. n. l.
 
V současné době bývá na méhrgarskou kulturu pohlíženo jako na předchůdce [[HarappakáHarappská kultura|kultury harappské]]. Podle profesora z [[Islámábád|islámábádské]] university [[Ahmad Hasan Dani|Ahmad Hasana Daního]] „objevy v Méhrgarhu změnily pojetí celé kultury v poříčí Indu.“<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Chandler
| jméno = Graham
Řádek 22 ⟶ 21:
| vydavatel = Saudi Aramco World
| jazyk = anglicky
}}</ref> Méhrgarhští obyvatelé z období [[eneolit]]u též navazovali kontakty s tehdejšími kulturami severního [[Afghánistán]]u, severovýchodního [[Írán]]u a [[centrální Asie]].<ref>{{Citace monografie
}}</ref>
 
Méhrgarhští obyvatelé z období [[eneolit]]u též navazovali kontakty s tehdejšími kulturami severního [[Afghánistán]]u, severovýchodního [[Írán]]u a [[centrální Asie]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kenoyer
| jméno = J. Mark
Řádek 36 ⟶ 33:
}}</ref>
 
== Jednotlivá obdobíDějiny ==
[[Image:Statuette Mehrgarh.jpg|thumb|left|Soška z Méhrgarhy z doby okolo 3000 př. n. l. ([[muzeum Guimet]], [[Paříž]])]]
Archeologové rozdělují osídlení Méhrgarhy do několika období. První, neolitické údobí bývá datováno do rozmezí let 7000-5500 př. n. l. V tomto období zdejší lidé ještě neznali keramiku. První, semi-nomádští obyvatelé provozovalise zemědělstvíživili ve formě pěstovánípěstováním ječmene a pšenice. Chovali též ovce, kozy a skot. Žili v jednoduchých domech, které byly postaveny z [[bláto|bláta]] a rozděleny do tří částí. Bylo nalezeno několik [[pohřebiště|pohřebišť]] s množstvím artefaktů jakov různépodobě ozdobyrůzných vyrobenéozdob zvyrobených ze [[Schránka|mořských schránek]] mořských živočichů, [[vápenec|vápence]] či, [[pískovec|pískovce]]. Ornamenty ze schránek mořských živočichů společně a z lapisu, který byl nalezen v Afghánistánu, ukazují dobré kontakty s touto i dalšímidalších oblastmimateriálů.
 
V roce 2001 archeologové zkoumali kosterní pozůstatky dvou mužůosob z Méhrgarhy a došli k závěru, že první příslušníci harappaské kultury měli základní znalosti jakési prvotní [[stomatologie]]. V dubnu roku 2006 bylo v časopise ''[[Nature]]'' uveřejněno, že nejstarší doklad o vrtání (živého) lidského chrupu pochází právě z Méhrgarhy. Bylo nalezeno celkem devět dospělých osob, jejichž chrup nesl známky vrtání.<ref>{{Citace elektronické monografie
Archeologové rozdělují osídlení Méhrgarhy do několika období. První, neolitické údobí bývá datováno do rozmezí let 7000-5500 př. n. l. V tomto období zdejší lidé ještě neznali keramiku. První, semi-nomádští obyvatelé provozovali zemědělství ve formě pěstování ječmene a pšenice. Chovali ovce, kozy a skot. Žili v jednoduchých domech, které byly postaveny z bláta a rozděleny do tří částí. Bylo nalezeno několik pohřebišť s množstvím artefaktů jako různé ozdoby vyrobené z [[Schránka|mořských schránek]], [[vápenec|vápence]] či [[pískovec|pískovce]]. Ornamenty ze schránek mořských živočichů společně a z lapisu, který byl nalezen v Afghánistánu, ukazují dobré kontakty s touto i dalšími oblastmi.
 
V roce 2001 archeologové zkoumali pozůstatky dvou mužů z Méhrgarhy a došli k závěru, že první příslušníci harappaské kultury měli základní znalosti jakési prvotní [[stomatologie]]. V dubnu roku 2006 bylo v časopise ''[[Nature]]'' uveřejněno, že nejstarší doklad o vrtání (živého) lidského chrupu pochází právě z Méhrgarhy. Bylo nalezeno celkem devět dospělých osob, jejichž chrup nesl známky vrtání.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Coppa
| jméno = A.
Řádek 52 ⟶ 49:
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Méhrgarhské období II (5500-3800 př. n. l.) a méhrgarhské období III (4800-3500 př. n. l.) již byly keramické. Vyznačují se propracovanějšími pracovními nástroji i jejich samotnou výrobou. Nalezené sošky z [[Terakota|terakotu]] vykazují sofistikovanější zpracování - sošky zobrazující ženské postavy bývají zdobeny šperky apod. V pohřebištích byla z tohoto období nalezena těla pokryté [[Okr světlý|okrově]] zbarveným [[jíl]]em.
 
Čtvrté a poslední méhrgarhské období se datuje přibližně do rozmezí let 2600-2000 př. n. l. Postupem času začala být zdejší oblast vysidlována. Je možné, že obyvatelé Méhrgarhy postupně přesídlili do údolí Indu v důsledku klimatických změn, které oblast Méhrgarhy postihly.
 
== Reference ==
<references/>
 
== Externí odkazy ==
* {{en}} [http://www.heritage.gov.pk/html_Pages/history1.html Dr. Ahmad Hasan Dani: „History Through The Centuries“]
* {{en}} [http://mehrgarh.webpal.info/mehrgarh/ Mehrgarh]
* {{en}} [http://www.harappa.com/indus3/e1.html Jonathan Mark Kenoyer, „Early Developments of Art, Symbol and Technology in the Indus Valley Tradition“]
 
[[Kategorie:Dějiny Indie]]
[[Kategorie:Dějiny Pákistánu]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Pákistánu]]