Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Předělal jsem reference, aspoň takhle, bez šablon. Snad jsem to nepoplet...
Řádek 1:
'''Duchovní''' je obecně označení osoby, která ([[Religionistika|religionisticky]] viděno) je prostředníkem mezi věřícími a [[Bůh|Bohem]] (což ovšem neznamená, že kontakt s Bohem nemohou věřící navázat přímo, prostřednictvím modlitby, stejně jako Bůh je může oslovit jinak než prostřednictvím duchovního). V [[Katolick%C3%A1_c%C3%ADrkev|katolické]] a [[Pravoslavná církev|pravoslavné církvi]] se duchovním (knězem) může stát pouze [[křest|pokřtěný]] [[muž]] prostřednictvím kněžského [[svěcení]], v [[Protestantství|evangelických církvích]] svěcení neprobíhá a [[ordinace|ordinovány]] bývají i [[žena|ženy]].
 
Ačkoli se pojem '''[[duchovní]]''' často chápe jako [[Synonymie|synonymní]] k výrazu '''[[kněz]]''' (tak např. SSČ<supref>1Slovník spisovné češtiny, Academia 2006</supref>), duchovní je výraz širší. V katolictví a pravoslaví se duchovním kandidát stává už přijetím [[Nižší svěcení|nižších svěcení]], kdy ještě není knězem ([[presbyter|presbyterem]])<supref name="klerus">2http://www.iencyklopedie.cz/klerus</supref> (nemůže např. udělovat svátosti).
Výraz '''duchovní''' (jakožto [[Hyperonymum|hyperonymum]] k výrazu ''kněz'') je vhodnější použít také tam, kde by bylo užití termínu ''kněz'' neobvyklé (např. je přijatelnější věta ''Rabín je židovský duchovní'' než ''Rabín je židovský kněz'', ač v [[Judaismus|judaismu]] funkce kněze existovala (jak o tom svědčí mj. [[Starý zákon|Starý]] i [[Nový zákon]]) a existuje dodnes) nebo u [[kazatel|kazatelů]] evangelických církví, které termínu ''kněz'' neužívají.
 
Řádek 11:
=== Katolická církev ===
 
Jako duchovní bývá označován muž, jemuž byl udělen některý stupeň svěcení. Poté, co byla na základě [[2._vatik%C3%A1nsk%C3%BD_koncil|2. vatikánském koncilu]] nižší svěcení ([[podjáhenství]], [[ostiariát]], [[lektorát]], [[exorcistát]] a [[akolutát]]) v roce 1973 zrušena, zůstávají tři svěcení vyšší - [[diakonát]] (jáhenství), [[presbyterát]] (kněžství) a nejvyšší stupeň kněžství - [[episkopát]] - úřad biskupa<supref name="sveceni">3http://www.iencyklopedie.cz/sveceni</supref> (z řec. episkopos - dohližitel (na pořádek v oblasti ([[diecéze|diecézi]], ev. [[Metropole|metropoli]] ([[Arcidiecéze|arcidiecézi]]) mu svěřené)).
 
=== Klerik ===
 
 
'''Klerik''' (z lat. clerus, a to z řec. kléros povolání, úděl (úděl duchovních: vést lidi k spasení <supref>4J. Holub, S. Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, SPN 1992</supref>) je muž, jenž přijal některý z tří stupňů kněžského svěcení (diakonát (jáhenství), presbyterát (kněžství) nebo episkopát (biskupské svěcení)<sup>2,<ref name="klerus"/sup><sup>3<ref name="sveceni"/sup>. V praxi může tento výraz označovat:
*1. [[jáhen|jáhna]] – kandidáta kněžství;
*2. příslušníka katolického duchovního stavu bez ohledu na stupeň dosaženého svěcení<supref>Encyklopedie Diderot (přes databázi DEBDict 1.7.10 5:15 24.5.2008)</supref>
*3. bohoslovce (studujícího katolické bohoslovecké fakulty)<supref>6Nový akademický slovník cizích slov, Academia 2006</supref>
 
Klerici (ve smyslu katoličtí duchovní, tj. ti, kteří přijali svěcení jáhenské nebo vyšší) jako celek se označují jako '''klérus''' neboli [[duchovenstvo]].
 
== Reference ==
<references/>
 
== Související články ==
*<sup>1</sup> Slovník spisovné češtiny, Academia 2006
*<sup>2</sup> http://www.iencyklopedie.cz/klerus/
*<sup>3</sup> http://www.iencyklopedie.cz/sveceni/
*<sup>4</sup> J. Holub, S. Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, SPN 1992
*<sup>5</sup> Encyklopedie Diderot (přes databázi DEBDict 1.7.10 5:15 24.5.2008)
*<sup>6</sup> Nový akademický slovník cizích slov, Academia 2006
 
[[Klerika]]
 
== Viz též ==
 
[[klerika]]
 
{{náboženský pahýl}}