Škopkové z Dubé: Porovnání verzí

'''Škopek z Dubé''' je příjmení staročeské rodiny panského rozrodu a erbu ostrve. Předkem Škopků z Dubé byl Albert, syn Častolova Žitavského, jenž se vyskytuje od roku 1279. Držel hrad Frýdlant. Nějaký čas (před rokem 1305) byl purkrabím v Litoměřicích a v roce 1314 na Přimdě. Později seděl na Liběšicích a ke sklonku života byl nejvyšším komorníkem (1318–1323). Jeho synové byli Beneš (1316), Jindřich (1319 z Vinařic), Albert (1319 probošt Litoměřický), Zbyněk (1319 – 1348), Albert mladší (1319–1347) a Vilém (1319), kteří rozdělením otcovského dědictví zchudli. Zbyněk a Albert ml. ,kteří byli purkrabími na Permě, přijali příjmení Škopek z Dubé. Zbyněk držel Liběšice, Albert ml. Byl maršálkem Arnošta arcibiskupa.▼

Pošlost A: Potomci starších bratří se psali z Frýdlantu. V čechách žil Vaněk (1376), vnuk Alberta I. Snad jeho synem byl Čeněk, jenž měl skromné zboží u Postoloprt do roku 1384 a roku 1410 obdařil klášter. Hynek Vinařický se vystěhoval za Hynkem biskupem Olomouckým, svým strýcem, na Moravu, kde získal manské statky u Příbora. Zemřel v roce 1364. Jeho syny byli Hynek (1368–1391), Smil (1368–1386) a Jan (1368–1379), kteří držely Místek. Smil zanechal děti, které držely drobné statky. Ještě se roku 1464 připomínají dvě dcery Hynka Frýdlantského.▼

Pošlost B: páni z Liběšic byly, pravděpodobně potomky Zbyňka. Pravděpdobně jeho synem byl Beneš (1357, jenž se stal v roce 1369 soudním úředníkem v Horní Lužici a založil západně od zhořelce hrad. Později získal i hrad Vojerce (Hojerswerda) v Lužici. Žil ještě roku 1405, avšak zemřel nedávno potom. Jeho dva synové se oddali duchovního stavu. Jan byl v roce 1387–1396 proboštem Vyšehradským. Albert byl křížovníkem Německému řádu, roku 1395 se stal zemským radou, ale roku 1402 složil tuto funkci z důvodu špatného hospodaření. Roku 1403 se stal správcem na Blatně, roku 1406 kumtorem na Býčkovicím, držel také polovičku Liběšic. Později byl zase zemským radou (1415 atd. ), žil ještě roku 1434. Jindřich, jiný Benešův syn hospodařil s otcem, který ho snad přežil. Čtvrtý Benešův syn Beneš silný obdržel v roce 1396 od svého otce hrad Vartu. Roku 1399 držel s panskou jednotou. Roku 1400 nabyl Kostomlat, když prodal hrad Vartu, za který obdržel Siřejovice, zemřel roku 1407. Jeho synové byli Albert (1400–1437) a Jindřich (1407–1437). Albert měl Kostomlaty, které okolo roku 1436 prodal. Jindřich držel Vojerce. Oba zemřeli bezdětní. Na Liběšicích seděl roku 1420–1426 Jan, snad Jindřichův syn.▼

Pošlost C: Škopkové. Jindřich a Henzlin byli bratři, synové bezpochby Alberta mladšího. Jindřich (1357 atd. ) byl od roku 1380 správcem panovinckého dvora, od roku 1381 nejvyšším komorníkem, potom královým hofmistrem. Byl velké přízeni u krále Václava jenž jej roku 1380 a 1386 jmenoval královským hejtmanem. Držel hrad Egrberk, nějaký čas i Lipnici (1387) a jiné drobné statky, okolo roku 1390 také Žumberk. Okolo roku 1394 nabyl Úštěku a zemřel 6. 5. 1395. Jeho bratr Henzin zvaný Kokot (1357–1400) byl od roku 1387 dvorským místosudím a zplodil dceru Rejnu (1416–1426). Jindřich, mladší Jindřichův syn, převzal po otci Egrberk. Také držel Maštov a roku 1405 Úšť. Byl také Husův ochránce a přítel. Hus mu poslal v roce 1415 novou píseň a české listy. Jindřich spečetil roku 1415 stížný list, ale zemřel brzo potom. Jeho manželkou se stala roku 1416 Eliška z Klinštejna. Aleš, jeho bratr nejdřív držel Mašťov a Úšť, který potom přenechal bratrovi. Od roku 1402 držel hrad Dražice, roku 1404 také Kostelec nad Labem. Roku 1405 se stal popravcem Boleslavského kraje, roku 1406 nejvyšším komorníkem. Po smrti Jindřicha zdědil Úšť (1416–1423), který prodal roku 1426. Také seděl na Kokoříně, od roku 1431 na Jenštějně a zemřel roku 1435. Jeho manželkou byla Škonka z Vartemberka matka chudých a nuzných, zemřel 5. 11. 1432.▼