Raši: Porovnání verzí

Raši se narodil v [[Troyes]], tehdejším hlavním městě oblasti [[Champagne]] a centru obchodu. O jeho dětství a mládí máme velmi sporé informace, většina údajů o jeho životě jsou nepodložené legendy. Mezi takové patří pověsti o jeho matce, která se během těhotenství ocitla v nebezpečí, avšak přitiskla se ke zdi, která ji zázračně ukryla, jiná legenda popisuje jeho otce, který zahodil cenný drahokam do moře než aby jej odevzdal křesťanům, kteří je chtěli využít pro své potřeby. Nebeský hlas mu měl poté oznámit narození syna, který osvětlí svět svou moudrostí. Jako dítě se Raši pravděpodobně naučil řadu věcí souvisejících s obchodem a řadu řemeslných činností, včetně zemědělství - všechny tyto všeobecné znalosti pak využil ve svých komentářích, kdy udivuje obrovskou znalostí činnstíčinností a prací tehdejšího života.

Vzdělání začal získávat v domovském městě, v brzkém věku se oženil (jak bylo v té době zvykem) a odešel studovat do tehdejšího centra [[aškenazim|aškenázské]] židovské učenosti, [[Mainz]]u a [[Worms (město)|Wormsu]], kde byli jeho učiteli hlavní autority aškenázského židovstva. Ve věku 25 let se vrátil do Troyes, ale s ješivami v Mainzu i Wormsu zůstal stále v kontaktu. Přítomnost Rašiho znamenala mnoho pro rovojrozvoj židoskéžidovské učenosti v severní Francii, kteá vždy soutěžila o post centra s [[Porýní]]m. Kolem r. [[1170]] Raši zakládá vlastní školu, kdy u něj studují především jeho příbuzní, mezi nejznámějšími [[Simcha ben Šmu’el z Vitry]]. Raši neměl mužské potomky, ale tři dcery, které se vdaly za významné učence své doby. Jedna z jeho dcer, Jocheved, si vzala rabiho Me’ira ben Šmu’ela a jejich čtyři synové se stali jedněmi z nejznámějších židovských učenců a zakladateli školy [[tosafisté|tosafistů]]. Byli to Jicchak ben Me’ir ([[Ribam]]), Šmu’el ben Me’ir ([[Rašbam]]), Šlomo ben Me’ir a Ja’akov ben Me’ir, známý jako [[Rabejnu Tam]], nejmladší a nejslavnější ze všech čtyř bratrů. V Troyes pokračoval ve své komentátorském díle, které mu získalo světový věhlas. Část komentáře k Talmudu již nestihl dokončit a je dílem některého z jeho vnuků či žáků. Podle tradice zemřel, když psal slovo ''tahor'', čistý„čistý“ v komentáři k traktátu ''Makot 19b'', 29 [[tamuz]]u.

* Komentář jazykově-gramatický. Raši komentuje slova, která jsou ve zvláštní podobě (podle biblistů jsujsou to často důsledky překlepů a chyb v textu), komentuje a vykládá význam slov, která se v textu vyskytují pouze zřídka nebo jsou v kontextu, ve kterém nedávají dobrý smysl nebo na příkladech z jiných částí Bible ukazuje, jak by mělo být anédané slovo chápáno. Tato část je většinou Rašiho původní dílo, často si vypomáhá příklady ze [[středověk]]é [[francouzština|francouzštiny]]. Pro tyto účely používá také [[aramejština|aramejské]] výrazy z [[Targum|Targumu Onkelos]].

* Raši používá Talmud, aby vysvětlil některé [[halacha|halachické]] obtíže vyplývající z obtížných formulací Písma.

* Raši cituje midraše[[midraš]]e vztahující se k textu. Tento způsob komentáře tvoří většinu jeho biblického komentátorského díla.

Dílo, které Rašimu získalo největší reputaci v židovském světě, je jeho dosud nepřekonaný komentář k [[Babylónský Talmud|Babylonskému Talmudu]]. Podobně jako v případě biblického komentáře, i zde jsou [[traktát]]y, které nekomentoval sám Raši, ačkoli jsou tištěny jako součást jeho komentáře. Podle badatelů nepatří k Rašimu komentáře k traktátům ''Ta’anit'', ''Nedarim'', ''Nazir'' a ''Horajot''. Komentář k traktátu ''Bava Batra'' dokončil jeho vnuk, ''Rašbam'', komentář k ''Makot'' pak jeho žákemžák JehudouJehuda ben NatanemNatan. Jeho způsob komentování je v určitých rysech podobný jeho komentáři k Bibli a vykazuje všechny charakteristické znaky aškenázské komentátorské školy. Raši nejenže vysvětluje významy neobvyklých slov (což je v případě babylónské aramejštiny mnohem složitější úkol), takale podává i podává svůj halachický názor a tím formuje [[halacha|halachu]]. Talmudický komentář tak tvoří i část Rašiho halachického díla. Proti Rašiho názorůmkomentář sepoužívají často vymezujíi jeho následovníci ([[tosafisté]]), kteří Rašiho komentář označují jako ''kuntres'' (sešit) a v řadě případů se proti jeho komentáři vymezují.

* Jednou z mnoha rozšířených legend je ta, že Raši byl vinař. Není vyoučeno, že se mohl zabývat obchodem s vínem, ale je zcela vyloučeno, aby víno pěstoval. V jeho době se víno na severu Francie nepěstovalo.

* Další je tzv. Raši-písmo. Jedná se o písmo, kterým jsou tištěné Rašiho komentáře. Ve skutečnosti toto písmo Raši nikdy nepoužíval a ani nemohl. Jedná se o kurzivní severoafrické [[hebrejské písmo]], které se začalo používat během tisku prvních vydání Biblí a Talmudu, aby byl odlišen text Rašiho komentáře od vlastního textu Písma nebo Talmudu.