'''Divadlo v Dlouhé''' je repertoárové [[divadlo]] se stálým hereckým souborem, vzniklé v roce [[1996]] jako scéna dotovaná [[Praha|pražským]] magistrátem. V čele divadla stojí ředitelka Daniela Šálková a umělecké vedení ve složení: dramaturg Štěpán Otčenášek, režiséři Hana Burešová a Jan Borna. Herecký soubor je složen z absolventů [[DAMUDivadelní fakulta Akademie múzických umění|Divadelní fakulty Akademie múzických umění]], část herců absolvovala na této akademii katedru alternativního a loutkového divadla. Soubor je velmi dobře disponován pohybově i pěvecky. To umožňuje režisérům použít v inscenacích kromě živé hudby a zpěvu i prvky loutkového a pohybového divadla.
Divadlo v Dlouhé nelze zařadit do žádných žánrových šablon: na repertoáru má velký dramatický příběh stejně jako frašku, netradičně pojatý kabaret nebo písničkové představení pro děti. Dětským divákům se věnuje pravidelně, každoročně pořádá pod záštitou primátora hlavního města Prahy festival ''Dítě v Dlouhé'', kde představuje nejzajímavější inscenace českých divadel pro děti.
== Kmenoví režiséři Divadla v Dlouhé ==
[[Hana Burešová]] se řadí k předním českým režisérům střední generace. V roce [[1992]] získala inscenace Don Juan a Faust v režii Hany Burešové cenu za nejlepší českou inscenaci roku a od té doby se inscenace této režisérky v nominacích na tuto nejprestižnější českou cenu objevují pravidelně. Kromě stálého angažmá v Divadle v Dlouhé hostuje režisérka Burešová v českých divadlech (včetně Národního divadla) i v zahraničí (například v Dubrovníku).
[[Jan Borna]] je druhým kmenovým režisérem Divadla v Dlouhé. Do Dlouhé třídy přišel z Dejvického divadla, odkud sebou přivedl řadu talentovaných mladých herců. Inscenace Dejvického divadla viděli diváci v mnoha zemích [[Evropa|Evropy]]. V současnosti je režisér Borna uznáván jako nejúspěšnější český režisér inscenací pro děti a mládež. Se stejným úspěchem se věnuje i tvorbě pro dospělé diváky.
== Zajímavosti ==
* divadlo využívá prostory někdejšího Divadla Jiří Wolkera, což bylo divadlo zaměřené především dětského diváka a kam kdysi dobrovolně/povinně pravidelně chodily na představení všechny pražské děti v rámci tzv. školních představení - jedná se svým způsobem o značně legendární divadelní prostory
