Jolana Poláková rozvíjí tradici [[personalismus|personalismu]] a [[filosofie dialogu]], navazuje tedy na myšlenky [[Martin Buber|Martina Bubera]], [[Franz Rosenzweig|Franze Rosenzweiga]] a [[Emmanuel Lévinas|Emmanuela Lévinase]] (konfrontuje se ovšem s řadou dalších myšlenkových směrů). V"Absolutní tomto[[transcendence]]" rámci(tj. –poslední základ skutečnosti a vzdroj konfrontacismyslu, spo dalšíminěmž myšlenkovýmise směryptá –filosofie) setedy soustředípodle ní má povahu ''osoby'', kterou charakterizuje především nafakt, otázkyže [[transcendence]]je a''svobodná''. [[spiritualita|spirituality]]Cestou k ní je tedy nikoli zvěcňující myšlení ''o ní'', nýbrž dialog ''s ní'', který tuto její svobodu respektuje; který předpokládá ochotu opustit nebo relativizovat všechny její pouhé stopy či šifry.
=== Bibliografie (výběr) ===
Řádek 16:
* ''Bůh v dialogu'', 2001, německy 2004
JeJolana Poláková je také editorkou výborů z díla [[Bohumír Janát|Bohumíra Janáta]], [[Mikuláš Lobkowicz|Mikuláše Lobkowicze]], [[Oto Mádr]]a, [[Karel Říha|Karla Říhy]], [[Karel Skalický|Karla Skalického]], [[Karel Vrána|Karla Vrány]], [[Josef Zvěřina|Josefa Zvěřiny]] a dalších.
