Quaestor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplněny 2 současné významy tohoto slova podle Akademického slovníku cizích slov, vydala Academia v roce 2000
rozšíření s částečným využitím en a de
Řádek 1:
'''Quaestor''' (případně '''kvestor''') byl [[Starověký Řím|římský]] úředník (''[[magistratus]]'') ustavovaný v nejstarších dobách [[Římský konzul|konzulem]] k vyšetřování a stíhání hrdelních zločinů. Existence quaestorů je ovšem prokázána již v [[Římské království|římském království]]. S postupem času se míra kompetencí quaestorů rozšiřovala o další funkce, pročež vedle činnosti vyšetřujícího soudce byli pověřeni správou státní kasy (''aerarium''), vymáháním daní a pachtu a opatrováním státního archivu. Někdy ve čtyřicátých letech [[5. století př. n. l.]] se quaestura stala každoročně voleným úřadem, jenž představoval jeden z prvních stupňů kariéry politika v [[Římská republika|římské republice]] (''[[cursus honorum]]''). Jelikož však quaestor náležel k nižším magistraturám, nedisponoval [[Imperium|imperiem]], nýbrž pouze nižším typem moci nazývaným ''potestas''. Quaestor nebyl chráněn žádným [[liktor]]em, směl však nosit [[Tóga|tógu]] s purpurovým pruhem.
'''Quaestor''' (též '''kvestor''') byla ve [[římská říše|starém Římě]] funkce nižšího úředníka. Quaestor byl vlastně nižší [[Soud|soudní]] a [[Hospodářství|hospodářský]] [[úředník]]. Podmínkami pro získání této hodnosti byla desetiletá služba v armádě. Přijetí do senátu nebylo podmínkou ale obvykle se stal quaestor i senátorem. Tato funkce byla bez [[Imperium|imperia]].
 
Původně byli pouze dva quaestoři, nicméně po roce [[421 př. n. l.]] se jejich počet zdvojnásobil na čtyři. Dva noví quaestoři (''quaestores consuli'') doprovázeli konzuly během taženích, přičemž dohlíželi na vojenskou pokladnu, zásobování a rozdílení výnosů z kořisti. Okolo roku [[267 př. n. l.]] byl počet quaestorů opět zdvojnásoben v důsledku výstavby flotily. Čtyři ''quaestores classici'' („námořní“) měli nejprve na starosti záležitosti související s údržbou loďstva, avšak v pozdějších desetiletích se jejich polem působnosti staly [[Římské provincie|provincie]], v nichž fungovali jako zástupci místodržitelů. Během [[Sulla|Sullových]] reforem byl v roce [[81 př. n. l.]] stanoven minimální věk pro ucházení se o quaesturu na 30 let pro [[Patricius|patricije]] a 32 let pro [[plebej]]e. Současně byl zvýšen počet quaestorů na 20, jenž se za [[Julius Caesar|Julia Caesara]] ještě zdvojnásobil na 40. Toto veliké číslo později [[Augustus]] snížil zpět na 20 a stejně tak potřebný věk poklesl na 25. Quaestoři byli voleni tributním shromážděním (''[[comitia tributa]]''), přičemž od dob Sully znamenalo zastávání tohoto úřadu automatické přijetí do [[Římský senát|senátu]]. Do [[Řím]]a přidělení ''quaestores urbani'' (zvaní také ''quaestores aerarii Saturni'') zajišťovali řádný výběr daní a dohlíželi na placení pokut. Do jejich pravomoci spadalo rovněž provádění konfiskací a veřejných dražeb, dále obstarávali vyplácení [[Římská legie|legionářů]] a ze státní kasy financovali výstavbu veřejných budov. Úřední listiny a dokumenty [[cenzor]]ů a všech ostatních magistrátů jim byly spolu s přijatými zákony předávány do úschovy. Také směli jmenovat ''triumviri'', jejichž úkolem byla ražba mincí. Mimo [[Itálie|Itálii]] vyslaní quaestoři pečovali o řádné hospodaření provinční správy. Kromě toho spravovali válečnou kasu a platby, které obdrželi od svých kolegů z Říma, vedli podrobné soupisy o všech příjmech a výdajích a řešili obchodní spory. Příležitostně museli přebírat úkoly svěřené [[propraetor]]ům a vystupovali tedy jako ''quaestores pro praetore''.
==Současnost==
*V současné době v prostředí [[vysoká škola|vysoké školy]] se jedná o hlavního hospodářského [[úředník]]a školy - dnes bychom ho asi označili souslovím ''finanční ředitel''. Jedná se o [[ekonomie|ekonomického]] a finančního zástupce [[rektor]]a příslušné vysoké školy.
*Jedná se také o zvláštní funkci u [[Itálie|italské]] [[policie]]
 
Za císařství se vymezení kompetencí quaestorů zásadně změnilo, neboť vedení státní kasy bylo převzato [[praetor]]y a [[prefekt]]y. Po nastolení [[principát]]u byly proto quaestorům přidělovány tyto úkoly: dva ''quaestores principi'' (''quaestores Augusti'') působili jako osobní tajemníci [[císař]]e, dva ''quaestores urbani'' spravovali archiv a čtyři ''quaestores consuli'' byli nápomocní konzulům. Zbylých dvanáct ''quaestores pro praetore'' doprovázelo místodržitele do provincií. V době [[Pozdní antika|pozdní antiky]] zavedl zřejmě [[Konstantin Veliký]] úřad ''quaestor sacri palatii''. Jednalo se o jakéhosi císařského ministra pro oblast práva, který však kromě jména neměl s republikánskými quaestory nic společného. V současnosti se kvesturou označují finanční oddělení [[Univerzita|univerzit]] a jejich představený se nazývá kvestor. Jedná se o ekonomického a finančního zástupce [[rektor]]a příslušné univerzity. Kvestoři jsou voleni rovněž v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]], kde jako příslušníci předsednictva vykonávají poradní funkci a provádějí správní a finanční úkoly v souladu s předsednictvem vydanými směrnicemi. V Itálii je pojmem questura označován úřad policejního prezidia.
== Viz též ==
* [[cursus honorum]]
* [[Kvestor (Zeměplocha)|Kvestor]] - mág z [[Neviditelná univerzita|Neviditelné univerzity]] na [[Zeměplocha|Zeměploše]]
 
== ReferenceSouvisející články ==
* [[cursusCursus honorum]]
*Akademický slovník cizích slov A-Ž, vydala Academia v roce 2000, ISBN 80-200-0607-9
 
== Literatura ==
{{historický pahýl}}
* KINCL, Jaromír, URFUS, Valentin, ''Římské právo'', Praha, C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-031-1
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.livius.org/q/quaestor/quaestor.html Quaestor (Livius.org)] {{en}}
{{Překlad
| jazyk = de
| článek = Quaestur
| revize = 42810512
| jazyk2 = en
| článek2 = Quaestor
| revize2 = 190485050
}}
 
[[Kategorie:Starověké římské úřady]]