Solipsismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zdroj
m →‎Původ: Cogito ergo sum
Řádek 2:
 
== Původ ==
Solipsismus jako pojem se objevil v [[19. století]] jako radikální [[epistemologie|epistemologická]] skepse, pokud jde o poznání světa a myslí druhých lidí. Vychází z metodického pochybování [[René Descartes|Descartova]], který poslední filosofickou jistotu založil právě na (hypotetické) pochybnosti o všem, včetně smyslového poznání, v níž se jako nepochybné ukáže pouze „myslím„[[Cogito ergo sum|myslím, tedy jsem“jsem]]“. Solipsismus ovšem tento myšlenkový experiment bere doslova. Anglický [[Idealismus|idealistický]] filosof [[George Berkeley]] soudil, že věci existují, jen pokud jsou vnímány, ovšem vyvodil z toho, že vnější svět existuje proto, že je předmětem vnímání Božího; s podobnou představou pracoval i [[Isaac Newton]], pro něhož prostor je právě Boží „sensorium“.
 
Další krok učinil německý filosof [[Arthur Schopenhauer]], pro něhož první větou jeho filosofie je „Svět je moje představa“. Ke každému pozorování patří pozorovatel, předmět nemůže být bez subjektu, který jej poznává. To ovšem není ještě solipsismus. Za důsledného solipsistu se někdy pokládá německý myslitel [[Max Stirner]], který v knize ''Der Einzige und sein Eigentum'' („Jedinec a jeho vlastnictví“ z roku 1845) zastává radikální [[egoismus]]: „Nic mi nestojí nade mnou“. Pro Stirnera to ale není solipsismus, protože právo na egoismus každému přiznává, nýbrž odmítnutí každé vnější autority, včetně zvnitřněného „nad-já“ ([[superego]]).