Hexanitrát mannitolu: Porovnání verzí

'''Hexanitrát mannitolu''' (MHN)<ref>MANNITOL HEXANITRATE; Nitranitol; Mannitol nitrate; NITROMANNITOL; D-Mannitol, hexanitrate; Mannite hexanitrate, https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/61818#section=Top</ref> je esterem polyolu [[mannitol]]u a [[Kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] se sumárním vzorcem C₆H₈N₆O₁₈. Jedná se o bílý prášek, popř. bílé lité bloky. Občas se vyskytuje ve formě gelu s nižšími [[estery]] mannitolu (mannitol pentanitrát a nižší). Stejně jako jiné nitroestery je i MHN vasodilatátor a je tedy mírně až středně jedovatý. Jedná se o velmi silnou výbušninu, nepatrně silnější než ETN a plně srovnatelnou s pentritem. Nemá průmyslové využití a vzácněji je připravován pro výzkum a amatérskými experimentátory. Jeho aplikace jsou podobné jako u [[Erythritol tetranitrát|ETN]], ale pro svoji lehce složitější výrobu a tavení je jeho použití v amatérské chemii vzácné. MHN je citlivější na náraz a tření než [[Pentrit|PETN]] a ETN a svojí citlivostí se dá srovnat s méně citlivými třaskavinami. Podobně jako ETN má lehce pozitivní [[Kyslíková bilance|kyslíkovou bilanci]], takže k dosažení 0 kyslíkové bilance je možno jej smíchat s nízkými jednotkami procent paliva (cca 1,7 % hmotnosti oleje, popř. kolem 6 % práškového hliníku).

Vyrábí se esterifikací mannitolu ve směsi konc. [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]] a dusičné. Lze taktéž použít směs konc. kyseliny sírové a 68% kyselinu dusičnou či samotnou konc. kyselinu dusičnou. Mannitol lze také esterifikovat směsí dusičnanu amonného/draselného a konc. kyseliny sírové.