Zámuří: Porovnání verzí

'''Zámuří''' neboli {{Vjazyce2|sl|''Prekmurje''}}, {{Vjazyce2|hu|''Muravidék''}}, [[Zámuřština|zámuřsky]] ''Prekmürsko,'' je nejvýchodnější část [[Slovinsko|Slovinska]]. SvůjNazývá název máse podle řeky [[Mura (přítok Drávy)|Mury]], která ho odděluje od zbytku státu. Jde o část Slovinska, která historicky patřila do [[Zalitavsko|Zalitavska]] (zbytek byl v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]). Hraničí na severozápadě s [[Rakousko|Rakouskem]], na východě s [[Maďarsko|Maďarskem]] a na jihu s [[Chorvatsko|Chorvatskem]]. Administrativně je součástí [[Pomurský region|Pomurského statistického regionu]].

PrekmurjeÚzemí je rovinnérovinaté ači mírně zvlněné, zemědělsky intenzivně využívané, azápadním tvořícípem západnísem cípzasahuje Pannonské[[Panonská nížinypánev|Panonská nížina]]. Centrem regionu je město [[Murska Sobota]], dalšímidalším významnýmiměstem je [[Lendava]] na jihovýchodě. Významnějšími sídly jsou ještě obce [[LendavaDobrovnik]], [[DobrovnikTurnišče]], [[TurniščeBeltinci]], [[BeltinciČrenšovci]], činebo [[ČrenšovciMoravske Toplice]]. Obyvatelé jsou převážně [[Slovinci]], existuježije zde ale i [[Maďaři|maďarská]] a [[Romové|romská]] menšina.

Od [[středověk]]u až do roku [[1918]] bylo území součástí [[Uhersko|uherských]] [[župa|žup]] [[Vas]] a [[Zala]]. Na konci [[první světová válka|první světové války]] obsadily region vojenské jednotky [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]], které však odtud byly záhy vytlačeny maďarskými jednotkami. Od [[29. květen|29. května]] [[1919]] do [[6. červen|6. června]] 1919 zde na většině území existovala [[Murská republika]], která byla 6. června 1919 obsazena jednotkami [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]]. Po její likvidaci jednotkami [[Rumunsko|Rumunska]] byl region obsazen jednotkami [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. Roku [[1920]] stanovila [[Trianonská mírová smlouva]] současnou hranici s Maďarskem, čímž vymezila Zámuří z východní strany. V letech 1919 - 1919–[[1921]] náležel region v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců k autonomní zemi Slovinsku, poté od roku [[1922]] k Mariborské oblasti, a v letech [[1929]]–[[1941]] v rámci [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]] k [[Drávská bánovina|Drávské bánovině]] s centrem v [[Lublaň|Lublani]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl region v letech 1941 - 1941–[[1944]] [[Vojenská okupace|okupován]] a [[anexe|anektován]] Maďarskem, poté v letech 1944 - 1944–[[1945]] [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. V [[květen|květnu]] 1945 byl region osvobozen [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a poté v rámci obnovené [[Jugoslávie]] začleněn do nově zřízeného Slovinska.