Čeněk Adamec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přejmenování kategorií (viz diskuse); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 3:
| obrázek = Čeněk Adamec (1916-1997).jpg
| velikost obrázku =
| popisek = Na snímku zprava: George Gallup, Dr. ing. Čeněk Adamec a Ivan Víden z čs. ústavu (1947)
| místo narození = [[Padochov]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název|Česko}}
Řádek 10:
== Životopis ==
=== Do roku 1939 ===
Adamec se narodil v Padochově u [[Ivančice|Ivančic]] 19. listopadu 1916 do rodiny Masarykovců, což značně ovlivnilo jeho životní zaměření. Studoval na gymnáziu v Ivančicích a v [[Brno|Brně]] (maturoval 1935) a události této doby, obzvlášť útěk Čechů z pohraničí před řáděním henleinovců, ho přiměly ke studiu na [[Vysoká škola obchodní v Praze|Vysoké škole obchodní v Praze]]. V roce 1939 se seznámil s [[Jan Mertl|Janem Mertlem]] a stal se jeho pomocnou vědeckou silou. Díky tomu se stal kromě Mertla jediným zaměstnancem Ústavu sociologie a politické vědy. Po složení závěrečných zkoušek a po pohřbu [[Jan Opletal|Jana Opletala]] se rozhodl vstoupit do československé zahraniční armády ve [[Francie|Francii]].
Řádek 19 ⟶ 20:
| url = https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_%C3%BAstav_pro_v%C3%BDzkum_ve%C5%99ejn%C3%A9ho_m%C3%ADn%C4%9Bn%C3%AD
| datum přístupu = 2021-12-03
}}</ref> Po ukončení činnosti ČÚVVM v roce 1950 využil své zkušenosti a znalosti v oblasti zdravotní výchovy a racionální výživy. Krátce po [[Pražské jaro|Pražském jaru]] v r. [[1967]] se podle usnesení [[Komunistická strana Československa|KSČ]] při [[Československá akademie věd|ČSAV]] obnovil i výzkum veřejného mínění, takže se Adamec opět mohl v této oblasti angažovat. Bohužel ani druhý pokus na obnovu ústavu pro výzkum veřejného mínění nevydržel dlouho a Adamec odešel do důchodu. Při třetí obnově ústavu (Institut pro výzkum veřejného mínění) působil krátce jako jeho ředitel. Zemřel 12. října 1997 v Praze.
== Kariéra ==
=== Ústav pro výzkum veřejného mínění ===
Po skončení války spisovatel [[Josef Kopta]] Čeňka Adamce přizval, aby v rámci Ministerstva informací pomohl vybudovat první Ústav pro výzkum veřejného mínění (ÚVVM). Při jeho realizaci spolupracoval např. s doktorem Bohušem Pospíšilem nebo pozdější manželkou Květoslavou Spurnou. Ústav se nesl v duchu filozofie [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]] a zásluhou Čeňka Adamce v něm byla zavedena Gallupovská metodologie, díky níž získal ÚVVM možnost spolupracovat i se zahraničními kolegy, např. z Anglie a [[Francie]]. Čeněk Adamec se také významně podílel na budování a školení tazatelské sítě a sám analyzoval podstatnou část provedených šetření. V ústavu působil jako výkonný redaktor časopisu ''Veřejné mínění'', kde veřejnosti podával informace o svých výzkumech. Svou výzkumnou prací výrazně přispěl k úspěšnému chodu ústavu, což se projevilo poprvé již v roce [[1946]], kdy se povedlo téměř přesně předpovědět výsledky svobodných voleb. Když však předběžný průzkum voleb pro rok [[1948]] odhalil prudký propad KSČ, zabavila veškeré dotazníky a materiály zásahová jednotka ministerstva vnitra, pracovníci ÚVVM byli propuštěni, a nakonec byla roku [[1950]] činnost ústavu ukončena. Čeněk Adamec byl navíc spolu s řadou jeho kolegů zatčen, při čemž někteří byli odsouzeni i k trestu smrti.{{Zdroj?}}
=== Pokusy o jeho obnovu ===
Díky protěžování sociologie v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] nakonec došlo v polovině šedesátých let k částečné obnově sociologických institucích, včetně ÚVVM v rámci [[Sociologický ústav Akademie věd České republiky|Sociologického ústavu ČSAV]]. Ředitelka dr. Jarmila Zapletalová nabídla Čeňku Adamcovi vedoucí post výzkumného a tazatelského oddělení a Adamec její nabídku přijal. Sepsal významnou Příručkou pro tazatele ÚVVM ČSAV, začal zpracovávat metodologické články pro Sociologický časopis a snažil se o obnovení mezinárodních styků. Především kvůli jeho opětovné angažovanosti se povedlo získat data z více než 60 šetření, která mapovala současné politické názory dotazovaných (např. postoj k [[Akční program KSČ|Akčnímu programu]] nebo k okupaci), ale i další významná společenská témata. Zapojení ústavu do politické scény se však stalo opět osudným, činnost ústavu byla omezena a po nástupu normalizace byl ÚVVM přeřazen pod Federální statistický úřad a Adamec musel odejít do důchodu.
Po třetím otevření ÚVVM se stal ve svých 74 letech Čeněk Adamec jeho ředitelem, ale ve funkci působil jen několik měsíců, působil zde především jako mentor svých mladých kolegů.
Řádek 58 ⟶ 60:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Řádek 63 ⟶ 66:
=== Literatura ===
* ŠŮRA, Adam; ČINÁTL, Kamil; SIXTA,Václav; PÝCHA, Čeněk; HOŘENÍ, Karina; RIPKA Vojtěch; VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej. ''Výstavy a konference / Exhibitions and conferences''. Paměť a dějiny / Memory and History. 2017, XI(03), S. 120–132]. ISSN 1802-8241.
* NEŠPOR, Zdeněk R. ''Sto let od narození zakladatele české demoskopie Čeňka Adamce''. Sociologický časopis / Czech Sociological Review / Sociologicky casopis / Czech Sociological Review. 2016, 52(05). S. 754–757. ISSN 0038-0288
* {{Citace periodika
| příjmení = Bečvář
Řádek 88 ⟶ 91:
{{DEFAULTSORT:Adamec, Čeněk}}
[[Kategorie:Čeští sociologové]]
[[Kategorie:Narození v roce 1916]]
[[Kategorie:Narození 19. listopadu]]
[[Kategorie:Narození v Oslavanech]]
| |||