Muhammed Pandža: Porovnání verzí

{{Infobox - osoba}}

 

== Životopis ==

| příjmení = Fazlić

| jméno = Fadil

| titul = Hafizi u Bosni i Hercegovini: u posljednjih sto pedeset godina (1860–2010)

| vydavatel = El-Kalem

| místo = Sarajevo

| rok = 2011

| počet stran = 56

}}</ref> Muhammedův děd Muhammed Isamuddin-efendija byl muderrisem a kazatelem v Gazi Husrev-begově mešitě.

 

V rodném městě navštěvoval mekteb, ruždii a [[Madrasa|medresu]], všechny tři stupně islámských teologických škol v Bosně a Hercegovině. Následně studoval na [[Šarí‘atská soudní škola|Šarí‘atské soudní škole]] v Sarajevu, kterou dokončil roku [[1920]]. Poté se zaměstnal jako muderris v Misrího (Atmejdanské) medrese, kde do své smrti působil jeho otec. Roku [[1924]] byl přijat za úředníka v sarajevské pobočce Ministerstva financí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a na tomto místě setrval čtyři roky, než byl umístěn do Šarí‘atské soudní školy (25. 11. 1928–2. 2. 1929<ref>{{Citace monografie

| titul = Spomenica Šeriatske sudačke škole u Sarajevu: izdana prilikom pedesetgodišnjice ovoga zavoda (1887–1937)

| vydavatel = Islamska dionička štamparija

| místo = Sarajevo

| rok = 1937

| strany = 67

}}</ref>) a nakonec [[Šarí‘atské gymnázium|Šarí‘atského gymnázia]] (22. 2. 1928–8. 4. 1936<ref>{{Citace periodika

| příjmení = HADŽIĆ

| titul = Šeriatska gimnazija u Sarajevu

| periodikum = Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u SFRJ

| ročník = XLIX/86

| číslo = 6

| strany = 639

}}</ref>). Roku [[1936]] se jeho působištěm stalo Druhé chlapecké gymnázium v Sarajevu, kde přednášel jako učitel náboženství. Roku [[1938]] byl vybrán za člena Ulema-medžlisu [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině|Islámského společenství]], přičemž s jeho místem byl spojen post referenta pro nábožensko-vzdělávací záležitosti. Jako jeden z mála muslimských duchovních otevřeně podporoval ustavení [[Nezávislý stát Chorvatsko|ustašovského režimu]] v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Rovněž tak uvítal iniciativu jeruzalémského velikého muftího [[Amín al-Husajní|Muhammada Amína al-Husajního]], který roku 1943 horoval v Bosně pro zapojení zdejších muslimů do nově založené [[13. horská divize SS „Handschar“ (1. chorvatská)|13. horské divize SS „Handschar“]]. Na podzim roku [[1943]] sám odešel ze Sarajeva do tuzlanského regionu, aby zde organizoval ozbrojené síly, které budou chránit muslimy před útoky [[Četnici|srbských nacionalistů]] i [[Jugoslávští partyzáni|komunistických partyzánů]]. Jeho úsilí se nesetkalo s výrazným úspěchem, dokonce byl zatčen [[Waffen-SS|SS]] a následně vězněn [[ustašovci]], na přímluvu vlivných muslimů byl ale propuštěn s podmínkou, že se nadále bude zdržovat v [[Záhřeb]]u. Roku [[1945]] se vrátil domů, načež byl zatčen novou komunistickou mocí a odsouzen k osmi letům vězení. Roku [[1950]] byl předčasně propuštěn, ale kvůli podlomenému zdraví již nehledal stále zaměstnání. Dožil v ústraní v úzkém kruhu své rodiny.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Nametak

| jméno = Alija

| titul = Sarajevski nekrologij

| vydavatel = Civitas

| místo = Sarajevo

| rok = 2004

| strany = 89–91

}}</ref>

 

| příjmení = Fazlić

| jméno = Fadil

| titul = Hafizi u Bosni i Hercegovini: u posljednjih sto pedeset godina (1860–2010)

| vydavatel = El-Kalem

| místo = Sarajevo

| rok = 2011

| strany = 71–72

}}</ref>

 

| titul = Naši prijevodi kur’ana urađeni posredstvom drugih jezika

| periodikum = Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini

| ročník = 2009

| číslo = 11–12

 

== Dílo ==

* ''Hazreti Omer, najveći islamski vladar'', 2 sv. (Jeho svatost [[Uthmán ibn Affán|Omar]], největší islámský panovník, Sarajevo 1933)

* ''Kratka nauka islamske vjere: za odrasle i djecu'' (Stručná nauka islámské víry: pro dospělé i děti, II. vyd., Sarajevo 1935)

== Reference ==

<references />

 

{{DEFAULTSORT:Pandža Muhammed}}

[[Kategorie:Bosenští teologové]]

[[Kategorie:Narození 20. února]]

[[Kategorie:Úmrtí 18. listopadu]]

[[Kategorie:Úmrtí 1962]]