Acidofilní doubrava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení nadpisů; kosmetické úpravy |
Velikost obrázků, kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:V doubkách.jpg|alt=|náhled
'''Acidofilní doubravy''' (''Quercetea robori-petraeae'') jsou světlé listnaté opadavé lesy s rozvolněným až téměř zapojeným stromovým patrem a druhově chudým podrostem, který tvoří zejména světlomilné druhy [[Acidofilní rostliny|tolerující nižší pH]] půdy. V Evropě se vyskytují hojně v její oceanické části, směrem do nitra kontinentu postupně odeznívají; ve střední Evropě se vyskytují hlavně v nížinách a pahorkatinách na minerálně chudých a málo úživných kyselých substrátech (křemenné [[Pískovec|pískovce]], [[buližník]]y, [[Žula|granity]], [[ryolit]]y, [[Rula (hornina)|ruly]]), místy zasahují až do podhůří. Jejich rozšíření bylo výrazně ovlivněno lidskou činností: díky hrabání steliva a tedy dlouhodobým ochuzováním o živiny se zde mohl udržet dub proti konkurenci náročnějších stinných dřevin; mnoho doubrav však bylo vykáceno nebo přeměněno na borové kultury.<ref name=":0">Milan Chytrý (ed.): Vegetace České republiky 4. Academia 2013, s.
== Charakteristika ==
[[Soubor:Hieracium murorum 2.jpg
Stromové patro má nejčastěji podobu vysokokmenného lesa a je tvořeno na sušších a mezických stanovištích nejčastěji [[Dub zimní|dubem zimním]], méně často [[Dub letní|dubem letním]]; jako příměs se vyskytují nenáročné světlomilné dřeviny jako [[Bříza bělokorá|bříza]], [[Borovice lesní|borovice]] nebo [[jeřáb ptačí]], na vlhčích stanovištích i [[Habr obecný|habr]] a [[Lípa malolistá|lípa]], ve vyšších polohách potom [[Buk lesní|buk]], [[Jedle bělokorá|jedle]] či [[Smrk ztepilý|smrk]]. Z keřů se na vlhčích stanovištích vyskytuje [[krušina olšová]]; keřové patro je však vzhledem k malé úživnosti stanovišť málo vyvinuto, často je tvoří pouze zmlazující druhy stromového patra.
Acidofilní doubravy patří pro svoje podmínky k našim druhově nejchudším typům lesní vegetace. Dominantami bylinného patra jsou trávy ([[metlička křivolaká]], [[Bika bělavá|bika hajní]], [[lipnice hajní]], na vlhčích místech [[bezkolenec rákosovitý]] nebo [[ostřice třeslicovitá]]), případně keříky [[Brusnice borůvka|borůvek]]; z kvetoucích bylin rostou na sušších stanovištích druhy nenáročné na substrát, jako [[konvalinka vonná]], různé [[jestřábník]]y, [[Kručinka|kručinky]] nebo [[Vřes obecný|vřes]], na vlhčích [[vrbina obecná]], na písku potom některé [[psamofyty]].<ref name=":12">{{Citace monografie
|
| titul = Katalog biotopů České republiky
|
| místo = Praha
| rok = 2001
Řádek 20 ⟶ 17:
| isbn =
}}</ref> Početně bývají zastoupeny [[mechorosty]] a [[lišejník]]y.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Quercetea robori-petraeae
| periodikum = pladias.cz
| url = https://pladias.cz/vegetation/description/Quercetea%20robori-petraeae
Řádek 47 ⟶ 44:
* [[Dubohabřina]]
* [[Bor (les)]]
{{Portály|Biologie|Rostliny|Stromy}}
| |||