Verze z 14. 3. 2022, 01:47 editovat Gombarix (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 116 editací →‎Charakteristika značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 28. 9. 2022, 17:17 editovat zrušit editaci Kendo13 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 20 940 editací m typografie značka: editace z Vizuálního editoru
Řádek 41: == Charakteristika == Trenčínská župa sousedila s rakouskou zemí Morava, která byla od roku [[1918]] součást Československa, Polskem (resp. v letech [[1772]]-–[[1918]] s rakouským [[Halič]]em) a uherskými župami Orava, Turiec a Nitra. Dominantní řekou oblasti je [[Váh]]. Rozloha župy v roce [[1910]] byla 4456 km<sup>2</sup>. Z hlediska současných regionů župa zahrnovala zhruba dnešní [[Střední Pováží\|Střední]] a [[Horní Pováží]] a [[Kysuce]]. == Centrum == Řádek 50: == Historie == Trenčínský komitát se stal součástí Uherského království pravděpodobně za vlády uherského krále Ladislava I. ([[1077]] - –[[1095]]). Území bylo možná krátce součástí Českého a pak Polského království. Komitát navázal na starší územní celek Castellania Trecen. Začátkem [[13. století]] vznikla šlechtická (zemanská) stolice. Do roku [[1430]] existoval na severu komitátu samostatný Bystrický komitát (comitatus Biztriciensis), později se jmenoval Žilinský (comitatus Ziliniensis) a Strečnianský (comitatus Strechyn). Pro slabost tamní šlechty se však nezměnil na samostatnou stolici, ale stal se součástí Trenčínské stolice. Do roku [[1330]] existovala na severu i Varínská provincie, která však po smrti magistra Donča (bylo to jeho panství) také zanikla. Trenčínská stolice se od začátku dělila na čtyři okresy: Záhorský (Processus Zahorja), Horní (Processus superior), Střední (Processus medius) a Dolní (Processus inferior). Od [[18. století]] měla stolice sedm okresů; přibyly rozdělením Středního a Horního okresu První střední, Druhý střední, První horní, Druhý horní a Třetí horní. Začátkem [[19. století]] se jejich počet zredukoval na pět: Žilinský, Považskobystrický, Střední, Dolní a Záhorský. V roce [[1918]] se Trenčínská župa stala součástí Československa (potvrzeno Trianonskou smlouvou z roku [[1920]]). Trenčínská župa existovala v nezměněných hranicích do [[31. prosinec\|31. prosince]] [[1922]], od [[1. leden\|1. ledna]] [[1923]] do roku [[1928]] byla součástí Povážské župy a malé části součástí Bratislavské a Nitranské. V letech [[1940]]–[[1945]] existovala Trenčínská župa, ale byla o něco větší.

Trenčínská župa: Porovnání verzí