Světová výstava 1958: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Výstavy v Belgii za použití HotCat
Jarka D (diskuse | příspěvky)
dopl., formul., lit.
značka: možné subjektivní formulace
Řádek 1:
[[Soubor:Világkiállítás (EXPO 58), Heysel park, Atomium emlékmű. Fortepan 77988.jpg|náhled|Dominantou Bruselského Expa [[1958]] se stalo [[Atomium]]]]
 
'''Světová výstava EXPO 1958''' (zkráceně také '''Expo 58''') byla [[světová výstava]], konaná od [[17. duben|17. dubna]] do [[19. listopad|19. listopadu]] [[1958]] v [[Brusel]]u. Nejznámějším symbolem výstavy se stalo [[Atomium]] – 102 m vysoký model základní buňky [[krystalová mřížka|krystalové mřížky]] [[železo|železa]]. JeExpo to58 jednaje jednou z nejslavnějších výstav, kterou navštívilo ji 42 milionů lidí. Byla to první velkávelkou světovásvětovou výstavavýstavou po [[druhá světová válka|druhé světové válce]].
 
O účasti Československa na Světové výstavě v Bruselu, plánované na léto 1958, rozhodla československá vláda 26. října 1955. O rok později začala výstavba pavilónu, jehož součástí byl i malý kulturní sál, pro který dosud neexistoval program. Podle původní představy Ministerstva školství a kultury, které se staralo o kulturní produkci na výstavě, se měl kulturní program skládat z dokumentárních filmů o životě, kultuře a práci v Československu a z koncertů předních českých a slovenských hudebníků. Tím měl být naplněn požadavek vlády využít expozice k prezentaci země. Ke změně této koncepce přispěl nejspíše sám [[Alfréd Radok]], když podal na ministerstvo „vlastní velkolepou vizi“.
 
== Československá účast ==
[[Soubor:Vincenc Makovský - Nový věk Praha.jpg|náhled|Jedním z českých exponátů byla socha ''Nový věk'' [[Vincenc Makovský|Vincence Makovského]]]]
[[Soubor:Praha, Holešovice, budova Expo 58 II.JPG|náhled|Budova restaurace ze Světové výstavy 1958 v pražských [[Letenské sady|Letenských sadech]] přestavěná na kanceláře]]
Pro [[Československo]] byla výstava velmi úspěšná. Získalo Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. ExpoziceExpozici "Jeden„Jeden den v Československu"Československu“ byla navrženanavrhl [[Jindřich Santar|Jindřichem Santerem]], který spolupracoval s [[Jiří Trnka|Jiřím Trnkou]], [[Antonín Kybal|Antonínem Kybalem]], [[Stanislav Libenský|Stanislavem Libenským]] a [[Jan Kotík|Janem Kotíkem]]. Mezi oceněnými byla kolekce zlatých šperků s [[Pyrop|českými granáty]], kterou vytvořil [[Jan Nušl]] a jeho žáci, mj. [[Alena Nováková]].
 
=== Pavilon ===
{{Viz též|Československý pavilon na Světové výstavě 1958}}
Za nejlepší pavilon byl vyhlášen jednoduchý, ale moderní a elegantní [[Československý pavilon na Světové výstavě 1958|československý pavilon]] [[František Cubr|Františka Cubra]], [[Josef Hrubý (architekt)|Josefa Hrubého]] a [[Zdeněk Pokorný (architekt)|Zdeňka Pokorného]]. Pozornost vzbudila moderně architektonicky řešená restaurace, dále [[Laterna magika]] ai celková koncepce exhibice. Hlavní cenu v mezinárodní filmové přehlídce získal vědecko-fantastický film [[Karel Zeman|Karla Zemana]] ''[[Vynález zkázy (film)|Vynález zkázy]]''. <ref name="rfr1">MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3.5.2010.</ref> BěhemV době přípravy československé expozice došlo v Československu k určitému kulturnímu uvolnění. Komunistické vedení státu dalo autorům poměrně značnou volnost a ti to častozpravidla považovali za jedinečnou příležitost kke svobodné tvorbě. Vládní výbor pro přípravu expozice řídil [[František Kahuda]], který obhajoval uměleckou svobodu tvůrců výstavy a podporoval ambiciózní projekty, jako byla slavná [[Laterna magika]] nebo [[Polyekran]] [[Josef Svoboda (scénograf)|Josefa Svobody]]. Československý pavilon navštívilo 6šest milionů lidí.<ref name="rfr1" /> Expo 58 zahájilo postupnou liberalizaci v Československu, které sice pokračovalo(ukončenou [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupací Československa]], ale rozvoj průmyslu, automatizace, robotizace, udržení ČSR na špici efektivnosti a rozmanitost výroby ve světě,{{zdroj?}} trvala[[Normalizace|normalizací]]); až do 90. let trvala rozmanitost výroby.
 
Pavilon byl spolu s přičleněnou budovou restaurace po výstavě převezen do Prahy a znovu sestaven v tehdejším [[PKOJF]] (nynějším [[Výstaviště Praha|Výstavišti Praha]]).
Od roku 1960 sloužil Bruselský pavilon zejména k instalaci řady krátkodobých výstav. Během [[Všeobecná československá výstava|Všeobecné československé výstavy 1991]] byl v jeho prostorách vystaven mj. měsíční kámen. Ovšem 25.&nbsp;října 1991 pavilon zničil požár a jeho ruina byla bez náhrady stržena.<ref>Bruselský pavilon na Výstavišti v Praze. In: ''Stavbaweb'' [online]. 25. 10. 2011, 24. října 2011 (ČTK) [cit. 23. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.stavbaweb.cz/bruselsky-pavilon-na-vystavisti-v-praze-6745/clanek.html</ref>
 
PavilonRestaurace bylbyla spoluinstalována sv přičleněnoupražských budovou[[Letenské restauracesady|Letenských posadech]], výstavěpřičemž převezenharmonické do Prahymísto a znovuvybudovánvyhlídková vterasa tehdejšímposkytovaly [[PKOJF]].návštěvníkům Vnádherný r.výhled 1991na zdeměsto. vyhořel aV jehoroce ruina1964 byla bezprohlášena náhrady[[Kulturní strženapamátka|kulturní památkou]]. RestauraceV bylaroce v1990 Prazebyl nainstalovánaprovoz vrestaurace [[Letenskéukončen. sady|LetenskýchV sadech]],roce později1992 bylabyl letenský pavilon spolu s historickým jádremcentrem Prahy zapsánazapsán na Listinu[[Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO]]. JejíObjekt, provozkterý byl v rámcimajetku uvedenístátu, dozačal tzv.chátrat a byl vydražen v [[Malá privatizace|malé privatizaceprivatizaci]] v r. 1990 ukončen. Poté byloněkolikrát pozměnil několikerévlastníka změněa soukroméhochátral majiteledo aroku téměř1997. desetiV letechroce chátrání1997 získal zdevastované torzo památkově chráněné stavby přebudovánorakouský nainvestor kancelářea začal s nákladnou rekonstrukcí (1997–2001).<ref>[KSANDR, Karel. Plzeňská restaurace PRAHA – EXPO 58, nebo kanceláře Bestia triumfans 2000? ''Za starou Prahu: věstník Klubu Za starou Prahu.'' 2000, č. 1–2. ISSN 1213-4228. Dostupné také z: http://stary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/expo/expo1.htm]</ref><ref>KSANDR, PlzeňskáKarel. Přestavba restaurace PRAHA - EXPO 58, neboaneb kanceláředokončená Bestialikvidace triumfanskulturní 2000?;památky. článek''Za prostarou Prahu: Věstníkvěstník Klubu Za starou Prahu.'' 2001, č. 3. ISSN 1213-4228. Dostupné také z: http://stary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/expo/expo2.htm</ref> Shodl se s nájemcem, že exteriér bude rakonstruován do původní podoby a v interiéru se pokusí zachovat co nejvíce původních prvků. Mezi lety 2001 a 2020 sídlila v pavilonu reklamní agentura.<ref>[https://www.prahaneznama.cz/jine-zajimavosti/serial-z-letne-pavilon-expo-58], Web Praha neznámá, Seriál z Letné – pavilon Expo 58</ref><ref>[http://praga-magica.blog.cz/1012/bruselska-restaurace-na-letne] {{Wayback|url=http://praga-magica.blog.cz/1012/bruselska-restaurace-na-letne |date=20190426092601 }}, Blog Praga-magica - Bruselská restaurace na Letné</ref>. V roce 2021 byl pavilon rekonstruován a jeho přízemí slouží jako výstavní síň renomované aukční síně a galerie Adolf Loos Apartment and Gallery.
 
=== Ocenění ===
* Nejlepší pavilon na Expo&nbsp; 58.<ref>MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3. 5. 2010.</ref>
* Film Karla Zemana ''[[Vynález zkázy (film)|Vynález zkázy]]'' získal Velkou cenu Expa 58.
* [[Sousoší Nový věk]], zvané původně Atomový věk, získalo Velkou cenu Expa 58.
* Zlatou medaili získal fotograf [[Jan Lukas]].
* Kino projektorKinoprojektor Meopton 3-4 zde získal zlatou medaili Grand Prix.
 
== Sedm sekcí ==
Řádek 31 ⟶ 36:
* Folklorní sekce na ploše 5&nbsp;ha byla věnována restauracím, bistrům, kavárnám a obchodům s&nbsp;upomínkovými předměty.
* O zábavu se starala sekce '''Atrakce'''.
* PosledníV sekce bylasekci '''Restaurace''', kde bylo několik prvotřídních restaurací i mnohomnožství malých kaváren a barů s&nbsp;jídlem a pitím.
 
== Odkazy ==
Řádek 38 ⟶ 43:
 
=== Literatura ===
* BENEŠOVÁ, Emilie a ŠIMŮNKOVÁ, Karolína. ''EXPO '58: příběh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu.'' Praha: Národní archiv, 2008. 165 s. ISBN 978-80-86712-64-2. [Organizační příprava, stavba československého pavilonu, výstavní libreto, jednotlivé části expozice, doprovodné akce aj.]
* Paseková Dana, Naše umělecká řemesla v Bruselu, ''Umění a řemesla'', 1958, č. 1, s. 11–18.
* Benešová,''Bruselský Emiliesen: -československá Šimůnková,účast Karolína:na světové výstavě ''Expo' 58. Příběhv československéBruselu účastia naživotní Světovéstyl výstavě1. vpoloviny Bruselu60. let.''. [Praha ]: NárodníArbor archivvitae, 2008,. 165[12] s., {{ISBN| 978-80-8671287164-6407-2}}5.
* FLAŠAR, Martin. ''Poème électronique: 1958: Le Corbusier, E. Varèse, I. Xenakis.'' Brno: Masarykova univerzita, 2012. 162 s. Spisy Masarykovy univerzity v Brně, Filosofická fakulta, č. 409. ISSN 1211-3034. ISBN 978-80-210-5945-0. Přístup také z: https://digilib.phil.muni.cz/node/13165
* HAVRÁNEK, Vít et al. ''Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let: [Galerie hlavního města Prahy, 14.5.2008-21.9.2008, Moravská galerie v Brně, 21.11.2008-1.3.2009.'' [Praha]: Arbor vitae, ©2008. 367 s. ISBN 978-80-87164-03-7.
* CHVÁLOVÁ, Olga. ''Laterna magika z hlediska technických proměn.'' Olomouc, 2010. 143 s. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Luboš Ptáček, Ph.D. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Katedra divadelních, filmových a mediálních studií.
* MERTOVÁ, Martina a ŠVÁCHA, Rostislav. ''Byli jsme světoví!: Expo Brusel, Montreal, Ósaka z archivu architekta Miroslava Řepy: pohledy do sbírek Muzea umění Olomouc = We were world-class!: Expo Brussels, Montreal and Ósaka from the archive of the architect Miroslav Řepa: collection insights Olomouc Museum of Art.'' Překlad Simon Gill. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2022. 37 s. ISBN 978-80-88103-90-5.
* PasekováPASEKOVÁ, Dana,. Naše umělecká řemesla v Bruselu,. ''Umění a řemesla.'', 1958, č. 1, s. 11–18.
* ''Průvodce výstavou současnou i minulou: 1891 – 1991.'' Praha: Iris, 1991. 171 s. ISBN 80-900173-6-3.
* SANTAR, Jindřich. ''EXPO 58: Světová výstava v Bruselu.'' Praha: Státní nakl. krásné literatury a umění, 1961. 547 čb., 36 barev. fot., 30 kreseb Jan Černý, obr. část sest. a uprav. František Cubr.
* SUCHÝ, Ondřej a VLASTNÍK, Jiří. ''Magická Laterna a kamera pana Wericha.'' Praha: Brána, 2008. 142 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-7243-364-3.
* ''Život v rytmu atomu: výstava věnovaná 40. výročí československé účasti na Světové výstavě EXPO '58 v Bruselu: Národní galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění,'' [Veletržní palác, 18. 12. 1998 –28. 2. 1999.] V Praze: Národní galerie, 1998. [24] s. ISBN 80-7035-200-0.
 
=== Související články ===