Matyášova brána: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
doplněno a opraveno
Řádek 1:
[[Soubor:Prague Castle Mathias Gate.jpg|thumb|300 px|Matyášova brána Pražského hradu]]
'''Matyášova brána''' je slavnostní vstupní brána do [[Pražský hrad|Pražského hradu]] ze západu, z I. na II. nádvoří. Podle latinského nápisu byla pravděpodobně dokončena v roce [[1614]] za vlády císaře [[Matyáš I.|Matyáše I.]], odtud i její pojmenování. V současnosti je za jejího architekta považován Ital [[Giovanni Maria Filippi]].<ref name=vl165>Vlček 2000, str. 166165.</ref>
 
== Historie ==
'''Matyášova brána''' je slavnostní vstupní brána do [[Pražský hrad|Pražského hradu]] ze západu, z I. na II. nádvoří. Podle latinského nápisu byla pravděpodobně dokončena v roce [[1614]] za vlády císaře [[Matyáš I.|Matyáše I.]], odtud i její pojmenování. V současnosti je za jejího architekta považován Ital [[Giovanni Maria Filippi]].<ref>Vlček 2000, str. 166.</ref>
Vlastní brána vznikla možnázřejmě ještě vna doběobjednávku [[Rudolf II.|RudolfověRudolfa II.]] a Matyáš ji doplnil jen horníštukovým částínápisovým nástavcepolem sv nápisemnástavci. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Hrad od dnešního [[Hradčanského náměstí]], a budovy správce pokladu a zbrojnice.
 
Za architekta brány je v literatuře na základě slohového rozboru shodně považován [[Giovanni Maria Filippi]].<ref>Vlček 2000, str. 165. Preiss 1986, str. 80.</ref>
 
V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta [[Niccolo Pacassi]]ho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta [[Jože Plečnik|J. Plečnika]].<ref>Vlček 2000, str. 185. </ref>
 
== Popis ==
Brána je pojata jako antikizující [[vítězný oblouk]] se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma [[obelisk]]y po stranách. HorníNápisové částpole nástavcev shorní Matyášovoučásti deskounástavce je na rozdíl od spodníostatních kamennéčástí částibrány, provedenakteré pouzejsou ze štukukamenné, takžeprovedeno lzepouze soudit,ze že[[štuk]]u. bylaByl dodánaproto později.vysloven Podpředpoklad, římsouže nástavcebrána je lištave seskutečnosti znakyo dědičnýchněkolik habsburskýchlet zemístarší (zleva:pravděpodobně [[Dolníprovedena Lužice]],ještě [[Lucembursko]],na [[Rakousko]], rodová orlice,objednávku [[Uhry]],Rudolf [[Morava]],II. [[Slezsko]],Habsburský|Rudolfa [[Horní LužiceII.]]). Vlastní brána je zdobena důmyslně rytmizovanými rustikami (3-2-3-2) a představujez patrněroku první1614 světskýpochází [[Baroko|barokní]]pouze monumentštukové napole.<ref území Čech.name=vl165/>
 
Architektura brány je provedena velmi vynalézavým a nezvyklým způsobem, což se projevuje i ve zvláští práci s [[Řádová superpozice|řádovou superpozicí]]. Spodní část je řešena v [[Rustikový řád|rustikovém řádu]], který je však kombinovaný s [[Toskánský řád|řádem toskánským]]. [[Dórský řád|dórské]] [[kladí]] obsahuje v [[Metopa|metopách]] [[vlys]]u znaky dědičných habsburských zemí (zleva: [[Dolní Lužice]], [[Lucembursko]], [[Rakousko]], rodová orlice, [[Uhry]], [[Morava]], [[Slezsko]], [[Horní Lužice]]). Nástavec je v [[Jónský řád|jónském řádu]].<ref name=vl166>Vlček 2000, str. 166.</ref>
 
Brána je členěna důmyslně rytmizovanými [[rustika]]mi (3-2-3-2). Paradoxní je též umístění spodní trojice [[klenák]]ů na oknech nad bočními vchody. Těmito formálními hříčkami brána nepochybně patří ještě rudolfinskému [[Manýrismus|manýrismu]]. Celkovým vyzněním a monumentalitou však [[průčelí]] Matyášovy brány náleží již také [[Baroko|baroku]] a představuje tak jednu z prvních světských barokních staveb na území Čech.<ref name=vl166/>
 
Nápis nad branou zní:
Řádek 13 ⟶ 23:
Z průchodu Matyášovy brány se vpravo vstupuje přes Pacassiho schodiště do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do [[Sloupová síň|Sloupové síně]], odkud se vstupuje přes galerii do [[Španělský sál|Španělského sálu]].
 
== Historie ==
Vlastní brána vznikla možná ještě v době [[Rudolf II.|Rudolfově]] a Matyáš ji doplnil jen horní částí nástavce s nápisem. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Hrad od dnešního [[Hradčanského náměstí]], a budovy správce pokladu a zbrojnice.
 
V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta [[Niccolo Pacassi]]ho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta [[Jože Plečnik|J. Plečnika]].<ref>Vlček 2000, str. 185. </ref>
==Odkazy==
===Poznámky===
Řádek 23 ⟶ 29:
*[[Pražský hrad]]
===Literatura===
* Vlček, P. a kol.,: ''Umělecké památky Prahy: Hradčany.''. Praha 2000.
* [[Pavel Preiss|Preiss, P.]]: ''Italští umělci v Praze''. Panorama, Praha 1986.
 
[[Kategorie:Pražský hrad]]