Wikipedie

Výpočetní technika: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
- špatné iw. není to copyvio z té knížky?
odstraněno copyvio, další překlad z enWiki, článek Computer, kapitola History of computing
Řádek 1:
V dnešní době si pod pojmem výpočetní technika představíme [[počítač]]. Výpočetní operace nejsou však lidénijak provádějí odnepamětinové. V době, kdypřed počítačemoderními ještěpočítači neexistovaly,lidé používali lidénástroje, prokteré jim výpočty velmi usnadňovali, například tabulky (násobků, [[logaritmus|logaritmů]], [[trigonometrietrigonometrické funkce|trigonometrických funkcí]], úmrtnosti a podobně) anebo jednoduché mechanické pomůcky. OdSpolečnost se vyvíjí obrovským tempem, od poloviny 20.století se začínají pro potřeby armády, technikůvědy i pro exaktní vědcea konstruovattechnických voborů širšímzačaly měřítkurozvíjet elektronické počítače. Během posledních 20 let se výpočetní technika neuvěřitelným tempem rozvíjí. V současnosti již zasáhla do všech odvětví lidské činnosti a stala se nezbytnou součástí našeho života.
 
 
== Přehled vývoje počítačů ==
Počítače, které byly vyvíjenyvyvýjené po roce 1946, dělíme do kategorií podledle různýchdvou kritérií. Nejznámější je jejich dělení na [[generace]] dle součástkové základny nebo dle převládajícího softwaru.
 
'''NejprveGenerace sedělíme tyto generace rozlišovaly podledle součástkové základny:'''
 
1. generace – [[elektronka|elektronky]]
Řádek 15 ⟶ 14:
4. generace – [[mikroprocesor]]y
 
'''JednotlivéDělení generace se rozlišovaly také podledle převládajícího [[software|softwaru]]:'''
 
1. generace – programování ve [[strojový kód|strojovém kódu]]
Řádek 25 ⟶ 24:
4. generace – operační systémy a jazyky přizpůsobené uživatelům (aplikační SW)
 
 
*'''První generace:'''
** časové období: 1946 – 1953
** [[hardware]]: elektronky
** programovací metody: procedurální
** software: programování ve strojovém kódu
** počítačová komunikace: žádná
** uživatelské interface: přepínače, [[děrná páska|děrné pásky]], [[tiskárna|tiskárny]]
 
*'''Druhá generace:'''
** časové období: 1954 – 1963
** hardware: tranzistory
** programovací metody: procedurální
** software: assembler
** počítačová komunikace: [[modem]]
** uživatelské interface: [[klávesnice]], děrné štítky, tiskárny, [[příkazová řádka|příkazové řádky]]
 
*'''Třetí generace:'''
** časové období: 1964 – 1972
** hardware: čipy s desítkami tranzistorů
** programovací metody: procedurální
** software: vyšší programovací jazyky jako [[Basic]], [[Fortran]], [[Pascal]], [[Cobol]], C, [[C++]]
** počítačová komunikace: síť [[LAN]]
** uživatelské interface: klávesnice, tiskárna, [[monitor]]y, [[terminál]]y, příkazové řádky
 
*'''Další generace:'''
** časové období: 1973 – současnost
** hardware: čip LSI/VLSI
** programovací metody: Pascal, [[Java]], [[Smalltalk]]
** počítačová komunikace: [[Internet]]
** uživatelské interface: klávesnice, monitory, [[myš]]i, tiskárny, grafické rozhranní (GUI)
 
== Historie ==
Řádek 71 ⟶ 39:
Následovaly neustále silnější a flexibilnější výpočtová zařízení, která byla zkonstruovaná ve 30. a 40.letech 20.století. Postupně byly přidávány klíčové rysy, které jsou k vidění v moderních počítačích.
 
Téměř všechny moderní počítače implementují nějakou formu úložné programové architektury. Tím upravují pohled na definici slova počítač. Podle tohoto nového standardu spousta dřívějších zařízení, které nesly označení počítač, z dnešního pohledu již tomuto termínu neodpovídá. Často jsou takto označovány pouze v historickém kontextu. Zatímco se technologie použité v moderních počítačích dramaticky změnily od dob elektronkových počítačů ze 40.let 20.století, spousta z nich stále využívá [[von Neumannova architektura|von Neumannovu architekturu]], která udělala z náčrtku univerzálních počítačů realitu.
== Reference ==
 
Zelený, Jaroslav; Mannová, Božena. Historie výpočetní techniky. 1. vyd. Praha : Scientia, 2006. 183 s.
Elektronkové počítače se užívaly během 50.let 20.století, ale v 60. letech byly nahrazeny zařízeními na bázi [[tranzistor]]u, která byla menší, rychlejší, levnější, méně náročná na energii a mnohem více spolehlivější. Tyto faktory dovolily, aby se počítače dostali na komerční trh.
 
V 70.letech 20.století, po přijetí integrované technologie obvodů a následující vytvoření mikroprocesorů, jako například [[Intel 4004]], způsobilo další skok v rychlosti, ceny a spolehlivosti.
 
V 80.letech 20.století se počítače staly dostatečně malými a levnými, aby nahradily jednoduché mechanické prvky v domácích spotřebičích, příkladem mohou být automatické pračky. Přibližně ve stejnou dobu se počítače staly více dostupnými pro osobní použití ve formě domácích počítačů, nyní všudypřítomného osobního počítače.
 
Spolu s velkým vývojem internetu od 90.let 20.století, se osobní počítače stávají běžnou součástí domácností, jako je například televize a telefon. Téměř všechna moderní elektronická zařízení obsahují počítač nějakého druhu.
 
== Externí odkazy ==
*[[:en:Computer|Computer]] (enWiki, kapitola History of computing)
 
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Výpočetní_technika“