Jiří Bedřich Josef Wilczek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ ref. + eo |
→Náhrobní deska: doplnění čl. značka: odkazy na rozcestníky |
||
Řádek 243:
:který se třicet let staral o vás.<ref name="Kasík"/>
|}
Součtem římských číslic v chronogramu vzniká letopočet 1771 (podtržením písmen jsou označeny kontrakce slov, které v originálním textu jsou nad písmeny v podobě stejných vodorovných čar).
=== Erb ===
Na náhrobní desce se vyskytuje také jeho erb.<ref name="Kasík"/> Tento erb se také nachází pod portétem na titulní straně jeho knihy ''Lehr-Satz von der Lage der Erden''.<ref name="Scholtzen">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Lehr-Satz von der Lage der Erden
| url =
| vydavatel = Christian Scholtzen
| místo = Budyšín
| rok vydání = 1762
| vydání =
| počet stran = 125
| kapitola =
| strany =
| isbn =
| jazyk = němčina
}}</ref> Tvar štítu znaku v dolní části náhrobní desky opakuje již jednou použité téma [[Ornát|kasuly]]. Ve štítu je figuru kozla ve skoku. Na štítu stojí korunovaná turnajová přilba s klenotem kozla vyskakujícího. Z horních rohů štítu se odvíjejí rozviliny. Na rozvilině vpravo leží kosmo mitra a vlevo šikmo vyniká berla se závitem stáčeným dovnitř. Při patě štítu je z každé strany štítonoš v podobě skákajícího kozla. Ti stojí na [[Rozvilina|rozvilinové]] [[Arabeska|arabesce]] vinoucí se pod štítem.
Znak na náhrobníku děkana Wilczeka v Děčíně je oproti erbu rodu Wilczeků jednodušší a v detailech také trochu jiný. Figura ve štítu se přidržuje rodové erbovní tradice a zpodobňuje kozla a nikoliv [[kamzík]]a. Není zřetelné trojvrší, na kterém by měl kozel stát. Stejně tak nelze vypozorovat pás přes hruď kozla. Výtvarné pojetí celého znaku nese zjevné známky heraldického úpadku, typického pro tzv. [[Baroko|dobu copovou]]. Celý znak budí dojem, že v mnohém nebyl pochopen význam a smysl všech jeho součástí. Například rozviliny vycházející z horních rohů štítu, jsou zřejmě výsledkem neznalosti funkce přikryvadel. Ty u přilby chybí. Podobně však mohlo dojít k záměně významu dvou pruhů látky zvaných fimbrie a splývajících ze zadní týlové části mitry, resp. pruhu látky pojmenovaného [[velum]] nebo sudarium, kterým bývala doplňována berla. Berla opatřená pruhem látky patřila nižším církevním hodnostářům, jimž ceremoniál, narozdíl od [[biskup]]ů, [[arcibiskup]]ů a [[Patriarchát (církev)|patriarchů]], nedovoloval nosit rukavice a berla nesměla být uchopena holou rukou. Držela se pomocí pruhu bílé látky.
Při popisu znaku na náhrobníku bylo při berle zdůrazněno, že její závit směřuje dovnitř. U některých znaků církevních hierarchů jsou berly otočené závitem ven, t. j. směrem od štítu. Odlišnost postavení berly byla dána rozdílností pravomocí jednotlivých hodnostářů. Závit dovnitř označuje pravomoce, které je možné uplatňovat pouze uvnitř církevní instituce, v našem případě konkrétně uvnitř kapituly u Všech svatých na Pražském hradě, kde byl děčínský děkan Wilczek [[probošt]]em. U znaků biskupů a arcibiskupů označovala berla otočena závitem ven působnost pravomocí v celé [[Diecéze|diecézi]]. Mitra, čili [[infule]], nebyla odznakem proboštů. Ale někteří z církevních hodnostářů, jakými byli například představitelé mužských i ženských klášterů anebo kapitul, obdrželi tzv. právo [[Pontifikálie|pontifikálií]]. K nim patřila mitra a berla jako zvláštní vyznamenání, které je stavělo na roveň biskupů. Děkan Wilczek, jako infulovaný probošt, měl právo pontifikálií užívat.
V nápise na náhrobní desce děkana Wilczeka je zmíněn jeho titul domácího preláta Království českého. Tento titul souvisel původně s funkcí královského kaplana a náležel proboštu kapituly u Všech svatých, na rozdíl od titulu kaplana českého krále, který patřil [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckému arcibiskupovi]].<ref name="Kasík"/>
== Odkazy ==
| |||