Boček z Kunštátu a Poděbrad: Porovnání verzí

Jeho otcem byl [[Gerhard z Kunštátu]]. První písemná zmínka o Bočkovi z Kunštátu pochází z roku [[1350]], kdy se uvádí v souvislosti s udělením práva na statky spadlé na krále (odúmrť, konfiskace). Boček se stal oblíbencem krále [[Karel IV.|Karla IV.]] a jeho přízně dokázal využít. Původem moravský šlechtic získával postupně statky v [[České království|Čechách]], kde rozšířil moc svého rodu. Centrum nové větve, město [[Poděbrady]], získal sňatkem s [[Eliška z Lichtenburka|Eliškou]], dcerou [[Hynek Žlebský z Lichtenburka|Hynka Žlebského z Lichtenburka]]. Roku 1353 Boček se Boček stal královským číšníkem a uváděl se s predikátem ''"z Poděbrad".'' Díky přízni Karla IV. získal i další majetky ve východních Čechách, vedle toho však soustředil svůj zájem i na Moravu, kde se zajímal např. o oblast [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrchů]]. Zde založil nový hrad [[Obřany (hrad, okres Kroměříž)|Obřany]], který dostal název podle sídla jeho nepřímého předka [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerharda ze Zbraslavi a Obřan]]. V tomto případě však narazil na zájmy moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]], jehož proti Bočkovi podpořil jeho královský bratr Karel IV., který nařídil, aby byl rozestavěný hrad byl rozbořen. Výsledkem této činnosti bylo vzájemné usmíření a postoupení Bočkova hostýnského majetku moravskému markraběti. Boček však v roce 1371 získal významné panství hradu [[Litice nad Orlicí|Litice]] ve východních Čechách. V roce 1373 zemřel.