Manganometrie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
reference, malé úpravy rovnic značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Manganometrie''' patří mezi [[titrace]] založené na oxidačně redukčních reakcích. Titračním [[činidlo|činidlem]] je oxidovadlo, řadí se tedy do skupiny [[Oxidometrické titrace|titrací oxidimetrických]]. Jsou založeny na oxidačních vlastnostech [[manganistan draselný|manganistanu draselného]] jak v kyselém,<ref name=":0">[http://www.analchem.cz/files/uloha_06.pdf Manganometrické stanovení kyseliny šťavelové]</ref> tak v neutrálním prostředí (příp. i alkalickém).
== Princip titrace ==
Titrace se zpravidla provádí v silně kyselém prostředí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]], kyseliny s redukčními účinky (HCl, CH<sub>3</sub>COOH, ale i HNO<sub>3</sub>) by navyšovaly spotřebu odměrného roztoku (u HCl by došlo k oxidaci na chlor, kys. octové na oxid uhličitý a u kys. dusičné na redukci na NO<sub>x</sub>). Při stanovení působí manganistan jako velmi silné [[oxidační činidlo|oxidovadlo]], přičemž se redukuje na [[ion]]ty manganaté podle rovnice:
: MnO<sub>4</sub><sup>−</sup> + 8 H<sup>+</sup> +
Výhodou manganometrických titrací je skutečnost, že díky intenzivnímu fialovému zabarvení roztoků KMnO<sub>4</sub> není potřeba [[indikátor]]. První nadbytečná kapka titrantu se po dosažení [[bod ekvivalence|bodu ekvivalence]] projeví růžovým zbarvením titrovaného roztoku. S barevností koncentrovanějších odměrných roztoků manganistanu je spojena ještě jedna zvláštnost. Při odečítání spotřeby v [[byreta|byretě]] se odečítá horní [[meniskus (kapilární jev)|meniskus]], spodní totiž kvůli intenzivnímu zbarvení činidla nelze odečítat.
Řádek 13:
=== Železnaté soli ===
:
V případě přítomnosti [[chloridy|chloridových iontů]] se přidává tzv. [[Reinhardtův–Zimmermannův roztok]], aby nedocházelo k oxidaci chloridů na chlor, což by navyšovalo spotřebu. Titraci se provádí za studena v prostředí kyseliny sírové.
=== Železité soli ===
Stanovuje se po předchozí redukci na Fe<sup>2+</sup> [[chlorid cínatý|SnCl<sub>2</sub>]]. Nadbytek SnCl<sub>2</sub> se eliminuje [[nasycený roztok|nasyceným roztokem]] [[chlorid rtuťnatý|chloridu rtuťnatého]].<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Řezníčková
| jméno = Hana
| titul = Blog chemie a dalších zájmů: Manganometrie - stanovení železnaté a železité soli
| url = http://zivotjechemie.blogspot.com/2014/06/manganometrie-stanoveni-zeleznate.html
| datum přístupu = 2022-06-07
}}</ref>
:
Dále se stanovuje jako Fe<sup>2+</sup> soli.
=== Železnaté a železité soli vedle sebe ===
Kombinací dvou předchozích metod se napřed stanoví Fe<sup>2+</sup>, poté celkové železo po redukci železitých iontů na železnaté.<ref name=":1" />
=== Dusitany ===
:
Po okyselení dusitanu kyselinou sírovou by došlo k rozkladu dusitanu na oxidy dusíku, proto se stanovuje obrácenou titrací, kdy se známý objem manganistanu titruje vzorkem dusitanu.
=== Peroxid vodíku ===
:
=== Vápník (stroncium, nikl, kadmium, měď, mangan aj.) nepřímo ===
Řádek 40 ⟶ 46:
: Ca<sup>2+</sup> + C<sub>2</sub>O<sub>4</sub><sup>2−</sup> → CaC<sub>2</sub>O<sub>4</sub>
: CaC<sub>2</sub>O<sub>4</sub> + H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → CaSO<sub>4</sub> + H<sub>2</sub>C<sub>2</sub>O<sub>4</sub>
:
=== Organické látky ===
Manganometrie se ke stanovení chemické spotřeby kyslíku ve vodách (CHSK) používá dnes už zřídka, manganometrii v tomto skvěle nahrazuje [[Bichromátometrie|bichromatometrické]] stanovení. Manganometricky však lze celkem spolehlivě stanovit řadu organických látek.<ref name=":0" />
: 5 [[Kyselina mravenčí|HCOOH]] +
: 5 [[Methanol|CH<sub>3</sub>OH]] +
== Reference ==
| |||