Bývalý pohotovostní muniční sklad (Stará Voda): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobné úpravy (reference, mezery, napřímení šablon, zkrácení odkazů, typografie)
v období studené války žádná česká armáda neexistovala, formulace, odkazy
Řádek 16:
| zhotovitel = [[Sovětská armáda]]
}}
'''Bývalý pohotovostní muniční sklad Stará Voda''', nazývaný také '''Točka sever''' ([[Ruština|rusky]] ''тoчка сeвер''), se nachází u vrcholu [[Samoty (Libavá)|Samoty]] (647 m n. m.), severo-severovýchodně od zaniklé vesnice [[Stará Voda (Město Libavá)|Stará Voda]] (části [[Město Libavá|Města Libavá]]) v pohoří [[Nízký Jeseník]] v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Je to soubor zbytků vojenských hangárů a příslušenství strategické vojenské základny vybudované [[Sovětská armáda|sovětskou armádou]]. Pravděpodobně zde byly umístěny rakety s [[Jaderná hlavice|jadernými hlavicemi]]. Místo bylo v období studené války nepřístupné i české[[Československá lidová armáda|československé armádě]].<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| titul = Jaderné hlavice v Česku, Stará Voda, Úkryt „Granit“ č. 5
| url = http://databazeznamychmist.cz/ceska%20republika/jaderne-hlavice-v-cesku-stara-voda-ukryt-granit-c-5/
Řádek 38:
 
== Historie a popis ==
Bývalý pohotovostní muniční sklad vznikl po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupaci]] [[KomunistickýČeskoslovenska režimvojsky vVaršavské Československu|socialistického Československasmlouvy]] sovětskou armádou a ponásledném zabrání [[Vojenský újezd Libavá|Vojenského výcvikového prostoru Libavá]] sovětskou armádou.jednotkami [[Sovětská armáda|Sovětské armády]]. [[Střední skupina vojsk]] zde vybudovala přísně tajnou oplocenou vojenskou základnu s ocelovými a betonovými hangáry, řídícím střediskem, raketovými nosiči, raketami, okopy, zapuštěnými strážními budkami, strážními věžemi, psincem, prasečincem, kuchyní, ubikacemi a dalším zařízením. Základna byla uvedena do činnosti v roce [[1983]]. Celá základna byla maskovaná a krytá lesními porosty. Zřejmě zde byly umístěny také rakety s jadernými hlavicemi. Veškeré stavební práce dělala sovětská armáda. [[Československá lidová armáda]] ani československá vláda nemělineměly k místu přístup.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" />
 
Hangáry (nazývané také ''sila'' či rusky ''granity'') byly vybaveny klimatizací, jsou částečně zapuštěné do země, obsypané zeminou a porostlé lesní vegetací a mají masivní ocelová vrata. Dovnitř se vešlyvešla dvě vozidla (nosiče raket).<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" />
 
Působila zde sovětská raketová jednotku s balistickými raketami středního doletu 9K76 Temp-S (v kódovém označení [[Severoatlantická aliance|NATO]] nazývané [[SS-12 Scaleboard]]). Jednotka držela na našem území nepřetržitou bojovou pohotovost. Z Libavé bylo možné odpálit hned 18 raket najednou.
Řádek 48:
Jižně od muničního skladu se nachází vodárna a nedaleko od odbočky k vodárně stála vstupní brána celé základny.<ref name=":2" />
 
Po odchodu[[Odsun sovětských vojsk z [[ČeskoslovenskoČeskoslovenska|odchodu sovětských vojsk z Československa]] začali někteří lidé rozkrádat stavební materiál z bývalého muničního skladu.<ref name=":2" />
 
Muniční sklad se již nachází mimo vojenský újezd Libavá a je přístupný pěšky jen po lesních cestách. K místu nevede žádná turistická stezka.