Poplužní dvůr: Porovnání verzí

▲[[Soubor:Cerveny-dvur-jenisovice.jpg|thumb|Letecký pohled na zrekonstruovaný [[Červený dvůr]] v [[Jenišovice (okres Jablonec nad Nisou)|Jenišovicích]] - typický příklad pravidelně uspořádaných budov poplužního dvora.]] Účelem poplužního dvora bylo především zajištění dostatku potravin pro vrchnost a její dvůr. Přebytky z hospodaření byly určeny pro místní trh a výtěžek z prodeje produktů dvora tvořil součást příjmu vrchnosti. Od [[16. století]] pak začaly hrát poplužní dvory - v důsledku klesající hodnoty poddanských peněžních dávek - významnější úlohu také v režijním hospodaření vrchnosti, která přistupovala k rozšiřování pozemků (jejich odkupem od poddaných nebo obděláváním dříve zemědělsky nevyužívaných ploch) a k zakládání dvorů nových. V některých případech vrchnost své dvory pronajímala za pevně stanovený roční plat jiným nájemcům, případně dávala do zástavy. Málo výnosné dvory bývaly naopak rozparcelovány a půda rozprodána poddaným. Rozloha dvorů bývala udávána v [[Lán (jednotka)|lánech]] (v 16. století přibližně 18 [[hektar|ha]]) nebo v [[Záhon (jednotka)|záhonech]] (1 lán obsahoval 12 kop záhonů). Většina dvorů měla v době [[středověk]]u a [[raný novověk|raného novověku]] rozlohu do pěti lánů, dvory o velikosti přes deset lánů měla obvykle jen velká panství, jaká tvořila např. [[rožmberské dominium]].

▲Poplužní dvůr je stavebně uzavřený celek hospodářských budov soustředěných kolem středního [[Dvůr (prostranství)|dvora]], které se podle svého účelu dělily na prostory sloužící k ubytování čeledi (čeledník, [[ratejna]]), k ustájení živého inventáře (chlév, [[maštal]]), ke skladování vymláceného [[Obilniny|obilí]] ([[sýpka]]) a k přechovávání nevymláceného obilí a zemědělského náčiní nutného pro obhospodařování půdy ([[stodola]]). V čele personálu poplužního dvora stál [[šafář]], zodpovědný za jeho provoz [[Patrimoniální správa|panskému úředníkovi]] (hejtman, purkrabí, pojezdný). Na malých a středních dvorech býval počet osob zaměstnaných u dvora jednociferný (kromě šafáře a šafářky zpravidla 2-3 pacholci a 2-3 [[Děvečka|děvečky]]). U větších dvorů byly práce čeledi specializovány: oráč s pohůnkem měli na starosti přípravu půdy pro vysévání obilí, řezáč zajišťoval krmivo pro dobytek, o nějž pečoval volák. Dojení krav obstarávaly děvečky (podle dobových hospodářských instrukcí jedna děvečka obstarala deset krav). Na práci děveček dohlížela šafářka, která měla na starosti péči o mléčné výrobky, provoz kuchyně a zajišťování stravy pro personál. Množství stálé čeledi, která byla dlouhodobě smluvně najímána z poddaných, záviselo na velikosti obhospodařované půdy a živého inventáře. Část prací na dvoře zastali [[Poddanství|poddaní]] v rámci svých [[robota|robotních]] povinností a námezdní pracovníci, hojně využívaní zejména v době vrcholících prací (žně, výmlat obilí). K obhospodařování pozemků sloužil jednak dobytek chovaný na dvoře (koně, voli), jednak potahy, s nimiž v rámci svých robotních povinností pracovali poddaní.

▲[[Soubor:Veselí nad moravou panský dvůr 1.JPG|thumb|left|Sýpka bývalého poplužního dvora ve [[Veselí nad Moravou]].]] Hlavními produkty poplužních dvorů bylo především obilí: [[žito]] (pro zajištění stravy vrchnosti, jejího dvora a čeledi), [[pšenice]] (pro zásobování panských pivovarů), v menším rozsahu [[oves]] (pro odchov koní) a [[ječmen]] (dokrmování dobytka); dále mléčné výrobky (mléko, máslo, sýry - byly skladovány v tzv. ''mlíčníku'', sklepní části dvora, kde byla nízká teplota často zajišťována průtokem pramenité vody) a živá zvířata (jatečný dobytek, tažní voli, koně). Součástí některých dvorů byl i [[ovčín]], který stál zpravidla odděleně od areálu dvora a jeho zaměstnanci podléhali přímo panskému úředníkovi.

▲Změny v hospodaření na poplužních dvorech přinesl rok 1848 s definitivním zrušením roboty. Dvory již nebyly spravovány v rámci jednotlivých [[panství]], ale staly se klasickými [[Statek_(zemědělství)|statky]]. Termín "poplužní dvůr" se nicméně udržel až do poloviny 20. století a označoval jakýkoliv dvůr (statek) v pronájmu.