Ránové: Porovnání verzí

Každý rok pořádal [[Svantovít]]ův velekněz velkou náboženskou slavnost, během které se pokaždé ukryl za velký koláč a poté měli všichni účastníci prohlásit, že není vidět, tento mezi [[Slované|Slovany]] rozšířený rituál měl zajistit bohatou úrodu na další rok. Velekněz také dokázal věštit příští úrodu z rohu, který naplňoval vínem. Věštil výsledek příští bitvy nebo válečného tažení podle toho, jak mu posvátný kůň-bělouš přešlapoval přes zkřížená kopí. Často na něm za temných nocí jezdíval po krajině a každého rána bylo koně možno nalézt v jeho stáji zpoceného, vyčerpaného a špinavého. Z toho se usuzovalo, že se s ním Svantovít vrátil z vítězné bitvy. Když Ránové v boji zvítězili, přinášeli do chrámu bohatou kořist. Také vyslanci z křesťanských zemí museli napřed v chrámu obětovat, aby neurazili boha nebo své hostitele.

 

Ránové byli po své porážce [[Dánské království (středověk)|dánským]] králem [[Valdemar I. Veliký|Valdemarem I.]] v roce [[1168]] donuceni [[Christianizace|přijmout]] [[křest]]. Dánové dobyli a připojili celou Rujánu ke svému [[Dánské království (středověk)|království]]. Na místě bylo zřízeno vazalské [[Rujánské knížectví]]. Tímto datem zanikl také poslední organizovaný náboženský kult Slovanů. Svatyně byla vypleněna a Svantovítův idol (dřevěná socha) byl vláčen k potupě Slovanů před jejich zraky po městě, následně rozbita na kusy a ještě téhož dne večer spálena.