Kognitivní proces: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: + Šablona:Není ve zdroji: odkaz směřuje na hlavní stranu webu, netuším, jaké heslo bylo použito jako zdroj |
+ Šablona:Přeložit obrázek /v angličtině/, + Šablona:Rozpor /paměť a představivost v úvodu uvedeny jako kategorie procesů a níže jako dispozice/, napřímení přesměrování |
||
Řádek 1:
{{sloučit|Poznání|tam}}
[[Soubor:The Cognitive Bias Codex - 180+ biases, designed by John Manoogian III (jm3).png|náhled|389x389pixelů|Cognitive Bias Codex vytvořili John Manoogian III a Buster Benson. Tento obecný kodex představuje 4 kategorie s informacemi, z kterých vyvozuje, jak lidský mozek na informace reaguje a jak je vnímá.
| příjmení = Nortje
| jméno = Alicia
Řádek 9:
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-05-04
}}</ref>{{Přeložit obrázek/dne|20220506053755}}]]
'''Kognitivní (poznávací) procesy''' (z latinského ''cognoscere'' = poznávat) lze charakterizovat jako děje, díky nímž jedinec poznává svět a sám sebe. Kognitivní proces se často používá jako synonymum pro duševní proces.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = APA Dictionary of Psychology
Řádek 16:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-05-04
}}</ref>{{Není ve zdroji}} Podle toho, jak člověk informace z interní a externí reality zpracovává, se procesy děli do základních kategorií: [[vnímání]], {{Rozpor|text = [[paměť]]|Níže se píše, že jde o dispozici.}}, [[učení]], {{Rozpor|text = představivost|Níže se píše, že jde o dispozici.}}, [[myšlení]] (spolu s tím i [[tvořivost]]), [[pozornost]] a [[řeč]]. Soubor těchto kategorií se nazývá [[kognitivní systém]]. Kognitivní procesy můžeme rozdělit do dvou skupin „''podle toho, zda vyžadují, nebo nevyžadují vědomou pozornost. Automatické procesy tuto vědomou kontrolu nevyžadují, z větší části je tedy vykonáváme bez vědomé pozornosti. Tyto procesy nevyžadují téměř žádné úsilí a ani záměr. Probíhají poměrně rychle a mohou probíhat paralelně. Oproti nim kontrolované (řízené) procesy jsou přístupny vědomé kontrole a dokonce ji vyžadují. Tyto činnosti probíhají sériově, jedna za druhou. Následující tabulka shrnuje rozdíly mezi těmito dvěma typy zpracování.''“<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dorazilová
| jméno = Aneta
Řádek 25:
== Kognitivní procesy vs. kognitivní dispozice ==
Důležitou součástí kognitivních procesů jsou [[kognitivní dispozice]]. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je, že kognitivní dispozice představují stabilní předpoklad umožňující vykonávat daný proces. Díky tomuto rozlišení je následně terminologicky odlišováno vnímání (proces) od vnímavosti (dispozice), představování si (proces) od {{Rozpor|text = představivosti|Výše se píše, že jde o kategorii procesů.}} (dispozice), pamatování si (proces) od {{Rozpor|text = paměti|Výše se píše, že jde o kategorii procesů.}} (dispozice).
== Historie ==
Řádek 38:
| počet stran = 318
| isbn = 80-200-1198-6
}}</ref> „''Před ustavením [[psychologie]] coby samostatného empirického vědeckého oboru se tématu vybraných kognitivních procesů výzkumně věnovala tzv. [[psychofyzika]]. Zkoumala kauzální vztahy mezi vnějšími stimuly působícími na smyslové receptory a subjektivními reakcemi jedince v reakci na ně v podobě jednotlivých smyslových počitků. Tyto procesy se snažila kvantifikovat a matematizovat. Formuloval a zkoumala různé podnětové prahy a zároveň na základě výzkumných zjištění postulovala několik zákonitostí – např. [[Weberův–Fechnerův zákon|Weberův-Fechnerův zákon]]. Mezi její představitele patří [[Ernst Heinrich Weber]], [[Gustav Fechner|Gustav Theodor Fechner]] a [[Hermann von Helmholtz|Hermann von Helmholz]].''“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Plháková
| jméno = Alena
| |||