Deník morového roku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 35:
Kniha je vyprávěna chronologicky, ovšem s četnými odbočkami, vsuvkami a komentáři. Některé části textu vznikly evidentně bezprostředně v průběhu událostí. Zápis zároveň přiznává, že přinejmenším část textu byla psána nebo upravena s určitým drobným odstupem, až po vyhodnocení některých souvislostí. Celý soubor si však zachovává charakter bezprostředního zápisu. Není také členě do žádných standardních kapitol, takže jakkoli svižné čtení vyžaduje jistou empatii k čtenáři a disciplínu.
 
Stejně jako i některá další Defoeova díla „literární realistické fikce“ – například ''[[Robinson Crusoe]]'' ([[1719]]), ''[[Paměti kavalíra]]'' ([[1720]]) nebo ''[[Moll Flandersová]]'' ([[1722]]), také ''Deník morového roku'' je zřejmě kompilací. Nicméně, se '''nejedná se o „fiktivní román“''', jak se o něm po jistou dobu tvrdilo. ''Deník morového roku'' nemá v žádném ohledu románový charakter. Je to reportáž. Moderní výzkumy navíc potvrdily, že Defoe při jeho sestavování využil svůj několikaletý precizní výzkum morových statistik z z období velkého londýnského moru.
 
Také ''Deník morového roku'' vyšel ve svém prvním vydání nikoli jako Defoeovo dílo, jako utentický text blíže neurčitého občana „H. F.“ – „Napsal občan, který po celou dobu [epidemie] setrval v Londýně.“ Obecně se má za to, že by dotyčným mohl být Henry Foe, strýc Daniela Defoea. Pokud by to tak bylo, Defoe by prostě připravil k vydání autentické záznamy svého strýce, případně je doplnil několika svými výzkumy, případně několika scénami s přímou řečí tehdejších Londýňanů. To by odpovídalo charakteru jeho práce, jak jeji zdokumentovánaznalci Defoeova díla zdokumentovali v kompozici jiných Defoeových děl znalci jeho díla. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Defoe
| jméno = Daniel
Řádek 53:
}}</ref>
 
{{Citát v rámečku|Britský prozaik a literární kritik [[Anthony Burgess]] připomíná v té souvislosti důležitý faktor, když říká, že doposud prakticky každá generace četla sice ''Deník morového roku'' jako literární fikci, ale vnímala ho jako důležitý historický záznam. Přes drobné obsahové nesrovnalosti je totiž Defoeův Deník tím nejspolehlivějším a nejkomplexnějším popisem velkého moru, jaký máme k dispozici.| [[Zdeněk Bauer]], „Klasika epidemické literatury a její aktualizační potenciál“, 2020}}
 
Znovuobjevení a zvýšený zájem si ''Deník morového roku'' získal díky pandemii [[covid-19]] v letech [[2020]]-[[2022]]. Mnoho čtenářů v něm totiž našlo útěku v jistým způsobem podobných časech moderního chaotického zmatku.<ref>[https://www.idnes.cz/xman/profily/mor-pandemie-daniel-defoe-denik-moroveho-roku.A210502_101808_veda_erp Deník morového roku nabízí zajímavé paralely se současnou pandemií], iDnes.cz, 19. 5. 2021.</ref> Někteří komentátoři připomínali detailní popisy londýnských reálií, díky kterým je možné snáze pochopit obyvatel velkoměsta v 17. století a získat poučení pro současnost.<ref>[https://www.businessinfo.cz/clanky/podnikani-behem-karanteny-jak-zivnostnici-a-obchodnici-prozivali-morove-epidemie/ Podnikání během karantény: Jak živnostníci a obchodníci prožívali morové epidemie], BusinessInfo.cz, 27. 4. 2021.</ref>