Clo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru |
zs, U značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 1:
{{Upravit|převést ext. odkazy v sekci Reference na skutečné reference, odzdrojovat většinu tvrzení}}
[[Soubor:United States border at Naco, Mexico.jpg|náhled|Celnice mezi USA a Mexikem v Severní Americe]]
'''Clo''', resp. '''celní poplatek''', je dávka vybíraná [[stát]]em při přechodu [[zboží]] přes [[celní hranice|celní hranici]]. Stát, nebo skupina států je používá jako tzv. ochranářský prostředek (aby ochránil svůj vnitřní [[Trh (ekonomie)|trh]] před zbožím z okolních zemí), jako prostředek ekonomické formy politického boje a v neposlední řadě jako prostředek, jak získat peníze. Vybírání cla kontroluje [[celní správa]] ([[celní úřad]]) té dané země a upravuje ho celní [[zákon]], v České republice má na starost výběr cla [[Celní správa České republiky
▲'''Clo''', resp. '''celní poplatek''', je dávka vybíraná [[stát]]em při přechodu [[zboží]] přes [[celní hranice|celní hranici]]. Stát, nebo skupina států je používá jako tzv. ochranářský prostředek (aby ochránil svůj vnitřní [[Trh (ekonomie)|trh]] před zbožím z okolních zemí), jako prostředek ekonomické formy politického boje a v neposlední řadě jako prostředek, jak získat peníze. Vybírání cla kontroluje [[celní správa]] ([[celní úřad]]) té dané země a upravuje ho celní [[zákon]], v České republice má na starost výběr cla [[Celní správa České republiky|'''Celní správa České republiky''' ('''CS ČR''')]], jejíž činnost se řídí podle zákona č. 17/2012 Sb., [[Zákon o Celní správě České republiky|zákona o Celní správě České republiky]].
== Historie ==
Řádek 57:
== Clo z pohledu ekonomické teorie ==
[[Soubor:EffectOfTariff.svg|alt=For more, see https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/Effect_of_Import_Tariff_-_v1.png|náhled|Efekt zavedení cla na domácí trh]]
Podle [[Neoklasická ekonomie|neoklasické ekonomie]] cla působí jako omezení pro volný trh. Cla mají však tendenci přinášet prospěch domácím výrobcům a vládě na úkor spotřebitelů. Výsledné dopady cla na blahobyt dovážející země jsou negativní kvůli tomu, že domácí firmy nevyrábějí efektivněji, protože chybí vnější konkurence. Postiženi jsou tedy domácí spotřebitelé, protože cena je vyšší kvůli vysokým nákladům způsobených neefektivní výrobou a firmy nejsou schopny získávat levnější materiál externě, čímž se snižuje cenová dostupnost produktů.
| příjmení = Mankiw
| jméno = N. Gregory
Řádek 92:
* všeobecné celní sazby;
* smluvní celní sazby;
* preferenční celní sazby, obsažené v mezinárodních smlouvách, které upravují poskytování celních
* preferenční celní sazby, přijaté jednostranně vůči některým státům, skupinám států nebo území;
* jednostranné sazby, poskytující snížení dovozního cla u některého zboží.
Řádek 123:
== Přehled antidumpingových a vyrovnávacích opatření EU ==
Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí
| titul = Databáze antidumpingových a protisubvenčních řízení EU vůči dovozům ze třetích zemí {{!}} MPO | periodikum = www.mpo.cz | url = https://www.mpo.cz/antidumping/ | datum přístupu = 2022-04-17 }}</ref> Formulář dotazu na přehled obsahuje jako třídicí kritéria název výrobku v českém nebo anglickém jazyce, země či kódy KN nebo TARIC. U vybraného výrobku jsou uvedeny podrobné údaje o jeho celním zařazení, zemi původu nebo dovozu, případně o výrobci nebo dovozci z této země, má-li stanovenou individuální výši antidumpingového či vyrovnávacího cla nebo přijal-li závazek. Dále jsou zde uvedeny hypertextové odkazy na příslušné komunitární předpisy, v nichž je možné vyhledat podrobnosti k danému případu. == Nežádoucí externality cla ==
Řádek 134 ⟶ 139:
=== Reference ===
<references />
* Kalínská, E., Petříček, V. a kol.: Mezinárodní obchod I, Praha, Nakladatelství VŠE Oeconomica, 2003, {{ISBN|80-245-0600-9}}
* Machková, H., Černohlávková, E., Sato, A.: Mezinárodní obchodní operace, Praha, Grada Publishing, 2003, {{ISBN|80-247-0686-5}}
| |||