Jan Sádlo ze Smilkova: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Reference: Přidání kategorie značka: editace z Vizuálního editoru |
Sloučení vícenásobně použitých identických referencí. |
||
Řádek 31:
| počet stran = 498
| strany = 284
}}</ref> Zprávy o jeho aktivitách v roce 1420 nejsou, ale dle [[Vavřinec z Březové|Vavřince z Březové]] byl mužem, který „vytrvale stál s pražany za evangelickou pravdu.“<ref name="#1">{{Citace monografie
| příjmení = Březové
| jméno = Vavřinec z
Řádek 44:
V srpnu 1421 se v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] konal sněm, který měl řešit otázku českého krále. Praha, kde v té době měl hlavní slovo Želivský, původně nechtěla na sněm poslat plnohodnotné vyslance. Jejich účast si vymohli si až Jan Sádlo a [[Oldřich IV. Vavák z Hradce|Oldřich Vavák]].<ref name=":0" /> Sádlo, který patřil spíše ke konzervativnímu křídlu, při tom zaútočil na Želivského, že se pro kněze nehodí věnovat se světským záležitostem. Počátkem září 1421 se měla u [[Slaný|Slaného]] sejít husitská vojska, aby společně táhli k [[Žatec|Žatci]] proti [[Druhá křížová výprava proti husitům|křižákům]], a Sádlo tam se svými oddíly nedorazil. Za to ho Želivský a jeho přívrženci obvinili ze zrady. Konšelé Sádlovi poskytli glejt zaručující bezpečnost, takže odjel do Prahy obhájit svou šlechtickou čest. Den před jeho příjezdem však inicioval Želivský v Praze převrat, což mu umožnilo rychle se zbavit odpůrce. Sádlo byl po příchodu do radnice zajat a ještě v noci bez soudu popraven.
{{Citát|Vstoupil skoro o nešporní hodině na radnici, aby se ospravedlnil, byl od konšelů zajat a téhož dne o druhé hodině noční sťat, aniž se mu dostalo svátostné posily věřících, ač se jí horlivě domáhal. A jeho tělo bylo na zítří bez jakéhokoli obřadu u svatého Mikuláše pochováno.|Husitská kronika <ref
== Rodina a majetek ==
| |||