|
čajna susususususususususususususususususususususususuususususussuususususususususussusuussuususus tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.
{{viz též|Chráněná krajinná oblast Pálava}}
{{Infobox - reliéf
| název = Pavlovské vrchy
| obrázek = Pavlovske vrchy od zapadu.jpg
| popisek = Pavlovské vrchy, pohled od západu
| alt = Pavlovské vrchy, pohled od západu
| nejvyšší bod = [[Děvín (Pavlovské vrchy)|Děvín]]
| maximální výška = 549
| délka =
| rozloha =
| střední výška =
| nadřazená jednotka = [[Mikulovská vrchovina]], [[Jihomoravské Karpaty]], [[Vnější Západní Karpaty]], [[Západní Karpaty]], [[Karpaty]]
| sousední jednotky = [[Milovická pahorkatina]]
| podřazené jednotky =
| zeměpisná šířka = 48.8672222
| zeměpisná délka = 16.6525
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Vlajka a název|Česko}}<br />({{Vlajka a název|Rakousko}})
| hornina = [[vápenec]]
| poznámka =
| povodí =
}}
'''Pavlovské vrchy''', hovorově '''Pálava''' ({{vjazyce2|de|''Pollauer Berge''}}, všechny názvy odvozeny od obce [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlov]], {{vjazyce2|de|''Pollau''}}) jsou [[vápenec|vápencové]] pohoří v Česku, které se táhne na samém jihu [[Morava|Moravy]] od ohbí [[Dyje]] dvacet kilometrů na jih okolo [[Mikulov]]a až ke státním hranicím s [[Rakousko|Rakouskem]]. Přestože nedosahují velké absolutní výšky ([[Děvín (549 m)|Děvín]] 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.
Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v [[Mezozoikum|druhohorním]] moři a posléze byl vyzvednut do výše [[alpinské vrásnění|alpínským vrásněním]]. Díky zachovalosti původní krajiny a různě exponovaným stanovištím na vápencích se v oblasti vyskytuje množství velmi vzácných živočichů a rostlin, zejména sucho- a teplomilných. Proto jsou vrchy součástí [[Chráněná krajinná oblast Pálava|CHKO Pálava]], která je severozápadní částí [[Biosférická rezervace Dolní Morava|Biosférické rezervace Dolní Morava]] [[UNESCO]].
| 