Ratibořské knížectví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Pštinské panství |
úpravy |
||
Řádek 41:
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky = [[
| národnostní složení =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| státní zřízení = [[Feudalismus|feudální]] [[dědičná monarchie]]
| mateřská země = {{Vlajka a název|Horní Slezsko}}
| podřízené celky =
| měna =
Řádek 53:
'''Ratibořské knížectví''' (latinsky ''Ducatus Ratiboria'', polsky ''Księstwo Raciborskie'', německy ''Herzogtum Ratibor'') bylo [[Slezská knížectví|slezským knížectvím]] s hlavním městem [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboř]].
== Historie ==
Knížectví vzniklo roku [[1172]] jako panství [[Piastovci|Piastovce]] Měška I. Křivonohého, mladšího syna Vladislava Vyhnance a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, [[Těšín]] a [[Kędzierzyn-Koźle|Kozlí]], ale již roku 1177/9 k němu bylo přičleněno [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]] a [[Bytomské knížectví|Bytomsko]]. Roku [[1202]] bylo celé knížectví sloučeno s [[Opolské knížectví|Opolským knížectvím]].
K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno [[Přemek Ratibořský|Přemyslovi Ratibořskému]], nejmladšímu synu [[Vladislav I. Opolský|Vladislava Opolského]]. Přemysl již roku [[1292]] složil lenní hold českému králi [[Václav II.|Václavovi II.]] a jeho syn [[Lešek Ratibořský|Lešek]] opět roku [[1327]] složil lenní slib [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Od té doby tedy knížectví patřilo pod [[Země Koruny české]].
Roku [[1336]] Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil [[Opavské knížectví|opavskému vévodovi]] [[Mikuláš II. Opavský|Mikuláši II.]] z [[Opavští Přemyslovci|vedlejší větve]] Přemyslovců, který byl manželem Anny, dcery Přemysla Ratibořského. Tak došlo k sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku [[1377]], kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi [[Jan I. Ratibořský|Janovi I.]], který mu vládl do své smrti mezi lety [[1380]] a [[1382]]. Po něm nastoupil jeho syn [[Jan II. Opavský|Jan II. Železný]], který vládl až do své smrti v r. [[1424]].
[[Soubor:Zamek w Raciborzu po remoncie (jesień 2013) 2.JPG|náhled|vlevo|upright|Ratibořský zámek]]
[[Mikuláš V. Krnovský]] a jeho bratr [[Václav IV. Ratibořský]] nastoupili vládu v Ratibořsku roku [[1424]] po svém otci a pokračovali v bojích proti husitům. Roku [[1437]] se jediným vládcem Ratibořska stal Václav, který mu vládl až do své smrti roku [[1456]]. Po něm nastoupil jeho syn [[Jan V. Ratibořský]], který k Ratibořsku připojil Pštinu a bojoval na straně [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] proti [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]].
[[Soubor:Reillly-um1790-Herzogthum-Schlesien.jpg|náhled|vlevo|upright|Mapa Slezska s Ratibořským knížectvím z roku [[1790]]]]
Po smrti Jana V. roku [[1493]] se vlády nad knížectvím ujali společně jeho tři synové [[Mikuláš VII. Ratibořský]] (zemřel 1506), [[Jan VI. Ratibořský]] (zemřel 1506) a [[Valentin Hrbatý]]. Po smrti prvních dvou se vlády ujal samotný Valentin, který roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s [[Opolské knížectví|opolským knížetem]] Janem II. Dobrým. Valentinovou smrtí roku 1521 definitivně vymírají Přemyslovci i ve vedlejší linii.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Čapský | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Čapský | titul = Zlomený meč Valentina Hrbatého. Poslední z opavských Přemyslovců | periodikum = Dějiny a současnost | odkaz na periodikum = Dějiny a současnost | rok = 2006 | ročník = 28 | číslo = 2 | strany = 36–38 | issn = 0418-5129}}</ref>▼
▲Po smrti Jana V. roku 1493 se vlády nad knížectvím ujali společně jeho tři synové [[Mikuláš VII. Ratibořský]] (zemřel 1506), [[Jan VI. Ratibořský]] (zemřel 1506) a [[Valentin Hrbatý]]. Po smrti prvních dvou se vlády ujal samotný Valentin, který roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s [[Opolské knížectví|opolským knížetem]] Janem II. Dobrým. Valentinovou smrtí roku 1521 definitivně vymírají Přemyslovci i ve vedlejší linii.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Čapský | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Čapský | titul = Zlomený meč Valentina Hrbatého. Poslední z opavských Přemyslovců | periodikum = Dějiny a současnost | odkaz na periodikum = Dějiny a současnost | rok = 2006 | ročník = 28 | číslo = 2 | strany = 36–38 | issn = 0418-5129}}</ref>
[[Jan II. Opolský|Jan II. Dobrý]] knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku. Roku 1840 byl obnoven titul ratibořského knížete v rámci Pruska pro rodinu [[Hohenlohe|Hohenlohe-Schillingsfürst]].
| |||