Romedius Konstantin z Thun-Hohensteinu: Porovnání verzí

'''Romedius Konstantin hrabě Thun-Hohenstein''' (''Romedius Constantin Reichsgraf von Thun und Hohenstein'') ([[2. březen|2. března]] [[1641]], [[Praha]] – [[1. květen|1. května]] [[1700]], [[SalzburgSalcburk]]) byl český šlechtic. Zastával různé funkce ve správě [[České království|Českého království]], do historie české [[Barokní architektura v Česku|české barokní architektury]] se zapsal především jako iniciátor přestavby [[Choltice (zámek)|zámku v Cholticích]] s umělecky hodnotnou kaplí sv. Romedia.

Pocházel ze [[Šlechta|šlechtického]] rodu [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohensteinů]], který od 17. století vlastnil rozsáhlé statky v Čechách. Patřil k početnému potomstvu hraběte [[Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu|Jana Zikmunda Thun-Hohensteina]] (1594–1646) a jeho třetí manželky hraběnky Margarety Anny, rozené z [[Oettingenové|Oettingen-Baldern]]. Po úmrtí otce zdědil z rodového majetku panství Choltice, dětství ale strávil v [[Děčín]]ě spolu s matkou, která též zajišťovala poručnickou správu po dobu jeho nezletilosti, spoluporučníkem byl také Romediův starší nevlastní bratr [[Salcburské knížecí arcibiskupství|salzburskýsalcburský arcibiskup]] [[Guidobald Thun-Hohenstein]] (1616–1668). V roce 1665 byl jmenován [[Císařský komorník|císařským komořím]], poté se zúčastnil [[Rakousko-turecká válka (1663–1664)|válek proti Turkům]] a později se stal [[Tajný rada|tajným radou]]. V letech 1684–1688 byl hejtmanem [[Chrudimský kraj|chrudimského kraje]]<ref>SEDLÁČKOVÁ, Helena: ''Krajští hejtmané v Čechách 1537–1848'' (disertační práce); [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy]], Praha, 2016; s. 241</ref> a nakonec byl v roce 1689 jmenován jedním z [[Místodržící (zemský správce)|místodržících]] Českého království. Zemřel v SalzburguSalcburku, kde pobýval u svého mladšího bratra, salzburskéhosalcburského arcibiskupa [[Jan Arnošt z Thun-Hohenštejna|Jana Arnošta Thun-Hohensteina]] (1643–1709).

Po dosažení zletilosti převzal Romedius Konstantin svůj dědický podíl představovaný panstvím [[Choltice]].<ref>[[Karel Kuča|KUČA, Karel]]: ''Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku''; 2. díl; [[Libri]], Praha, 1997; s. 432–433 ISBN 80-85983-14-1</ref> Zdejší zámek byl již od počátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] neobývaný a zchátralý, Romedius se tu ale chtěl trvale usadit a přistoupil k rozsáhlé přestavbě, respektive zboření starého zámku a výstavbě nového.<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku''; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 158–159</ref> Vlastní stavba začala v roce 1683, práce ale pokračovaly pomalu a ještě několik let po Romediově smrti se zámek uvádí jako nedokončený. Příčiny byly především finančního rázu, proto také nedošlo k naplnění plánované koncepce. Choltický zámek má díky tomu půdorys písmene L, zatímco projekt předpokládal trojkřídlou dispozici s uzavřeným nádvořím. S financováním stavby přitom Romediovi pomáhali příbuzní, především mladší bratr, salzburskýsalcburský arcibiskup Jan Arnošt (1643–1709). Ten měl zájem především na výstavbě zámecké kaple zasvěcené thunovskému rodovému patronovi [[Romedius|svatému Romediovi]]. Kaple byla na rozdíl od zámku dokončena již v roce 1692 a Jan Arnošt ji osobně vysvětil.<ref>''Výstavba zámku Choltice na webu zámku Choltice'' [https://www.zamek-choltice.cz/o-nas-zajimavosti/historie/stavba-zamku/ dostupné online]</ref> Romedius Konstantin jako silně věřící a vzdělaná osobnost do ideového konceptu kaple sv. Romedia nepochybně zasahoval.<ref>NEKVAPIL, Ladislav: ''Růžencové bratrstvo v Cholticích a perspektivy jeho výzkumu'' in: ''Východočeský sborník historický'' 23/2013; Pardubice, 2013; s. 207–227</ref>