Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pokus formulovat několik společných zásad pro antické dějiny a reálie
(Žádný rozdíl)

Verze z 5. 10. 2005, 16:00

pravidla:

     závazná
     doporučení
     v hlasování
     navrhovaná
     neschválená
Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.


Na této stránce je shromážděno několik zásad, jak postupovat při přepisu latinských a řeckých jmen, používaných zvláště v dějinách starověku.

  1. Antická jména se skloňují, jak je běžné, tedy: Valens, Valenta; Forum Iulii, Fora Iulii, Selinus, Selinuntu; Narses, Narseta atd.
  2. Řecké názvy se přepisují s vyznačením délky samohlásek, jak je obvyklé, avšak ve jménech a názvech, které se týkají dějin Byzance se délka samohlásek nevyznačuje.
  3. Všechny autory píšící řecky přepisovat řecky, autory píšící latinsky přepisovat latinsky.
  4. Jména všech římských císařů, i když mají jméno řeckého původu (např. uzurpátor Procopius za císaře Valenta), se píší až do Justiniána I. latinsky.
  5. Místní jména od Kyrenaiky na východ a od Moesie na jih se píší řecky (tedy Kaisareia, nikoli Caesarea), případně používat počeštěných tvarů (Antiochie místo Antiocheia).
  6. Za mezník římských a byzantských dějin se obecně považuje nástup Arcadia a Honoria roku 395. Římští císaři od těchto panovníků jsou tedy označováni důsledně jako východo-/západořímský císař, od Justiniána I. byzantský císař. Pro dřívější císaře se používá označení západní resp. východní císař.
  7. Zavedenými referenčními příručkami pro přepis latinských a řeckých vlastních a místních jmen jsou:
    • Encyklopedie antiky, Academia 1972.
    • Dějiny Byzance, Academia 1992.
    • pokud jméno či název není obsaženo v předchozích, lze použít Der Kleine Pauly, 5 Bde. Lexikon der Antike, 1979.

Související odkazy