Gnómón: Porovnání verzí

'''GnómonGnómón''' je astronomický přístroj zobrazující pomocí [[stín]]u polohu [[slunce]] na [[Nebeská sféra|nebeské sféře]]. Jednoduchý gnómongnómón je kolmá tyč, jejíž stín může sloužit jako [[Indikátor|ukazatel]] [[Sluneční hodiny|slunečních hodin]]; úhel stínu vůči [[poledník]]u určuje [[sluneční čas]], délka stínu je nepřímo úměrná [[Výška (astronomie)|úhlové výšce]] slunce nad [[obzor]]em a umožňuje určit část roku, nebo [[Zeměpisná šířka|zeměpisnou šířku]]. Slovo gnómon má původ ve [[Starořečtina|starořeckém]] ''γνώμων'' (gnómón), které znamená „ukazatel“, „indikátor“, „ten, jenž dokáže rozpoznat“, „ten, kdo dokáže odhalit, odkrýt“.

[[File:Praha Mariánský sloup gnomon 20220114 135029.jpg|náhled|upright|Pražský Mariánský sloup jako gnómongnómón (13 hod. 50 min. zimního času, posunutí stínu vůči poledníku vyznačenému v dlažbě)]]

* Také [[Čína|Číňané]] mají zmínku o použití gnómonugnómónu již v knize ''[[Devět kapitol matematického umění]]'' psanou několika generacemi v časovém úseku mezi 10. až 2. stoletím př. n. l.

* Oinopides z Chiu používal výraz ''gnómongnómón'' k NN s vyjádření kolmosti jedné úsečky na druhou.

* Později bylo slovo ''gnómongnómón'' používáno pro nástroj ve tvaru L určený pro nakreslení pravého úhlu. Tento tvar může vysvětlit jeho použití pro tvar, který vznikne vyříznutím malého čtverce z čtverce většího.

* [[Hérón Alexandrijský]] definoval gnómongnómón jako něco, co připočteno k nějaké entitě (číslo nebo tvar) vytvoří ve výsledku novou entitu, nicméně poměrovými vlastnosti podobnou té původní.

* Theón ze Smyrny ve stejném smyslu definoval gnómongnómón jako číslo, které přidáno k polygonálnímu číslu vytvoří další, stejného typu.

Z historického zkoumání se o gnómonugnómónu dovídáme od Favorinose (dílo ''Rozmanitá historie'', v orig. ''Pantodape Historia''), který uvádí, že Anaximandros byl první, kdo ho použil – cca v 1. polovině [[6. století př. n. l.]] – tak, aby ukazoval [[slunovrat]] a [[rovnodennost]].

[[Soubor:Vysilac Krasov-celk.jpg|náhled|upright|Vysílač Krašov slouží jako gnómongnómón obřích slunečních hodin v Bezvěrově]]

GnómonGnómón, kde místo tyče je svislý skalní hrot, byl objeven na hoře Bégo v přírodním parku [[Mercantour]] severně od francouzského města [[Nice]]. Předpokládá se, že vznikl před 4 000 lety. Na skále je svislý výčnělek, který vrhá postupně stín na 36 různých znaků. Zobrazují fáze pastevecké sezóny od 21. června do 14. září. Znaky představují [[dýka|dýky]] nebo hovězí dobytek.

Další gnómonygnómóny staré 7 000 let byly objeveny v Německu v [[Gnoseck|Gosecku]]. GnómonyGnómóny mohly být i slavné [[megalit]]y [[Stonehenge]], staré 4 800 let.

[[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánský sloup]] na pražském [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] slouží po obnově jako gnómongnómón určující sluneční poledne.

Stožár [[Vysílač Krašov|vysílače Krašov]] –  slouží jako gnómón největších slunečních hodin v České republice.

* http://slunecnihodiny.wz.cz/archeo/gnomon.htm – článek o gnómonugnómónu