Pražské jaro: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m externí odkazy značka: editor wikitextu 2017 |
m Oprava referencí, překlepy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
| loc-map =
}}
Jako '''pražské jaro''' ([[slovenština|slovensky]]: ''pražská jar'') je označováno období politického uvolnění v [[Československá socialistická republika|Československu]] v roce [[1968]]. Toto období začalo v roce 1967 na prosincovém plenárním zasedání ústředního výboru strany, 5. ledna 1968 se prvním tajemníkem [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ústředního výboru]] Komunistické strany Československa ([[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]) stal [[Alexander Dubček]], a pokračovalo do noci z 20. na 21. srpna téhož roku, kdy vojska států [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v čele s armádou [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy – [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Vpád vojsk Varšavské smlouvy]]. Většina z nich sice opustila Československo k 16. říjnu 1968 část ale zůstala na území státu jako „sovětské jednotky dočasně umístěné na území Československa“ bez časového stanovení termínu odchodu, formálně „do ukončení konsolidačního procesu“. Část těchto jednotek opustila zemi v polovině roku 1987, poslední pak až po [[sametová revoluce|sametové revoluci]].<ref>
| titul = Střední skupina sovětských vojsk v Československu – Československá armáda
| url = https://armada.vojenstvi.cz/povalecna/sovetska-armada-za-hranicemi/stredni-skupina-sovetskych-vojsk-v-ceskoslovensku.htm
| datum přístupu = 2022-01-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Technika a značení okupačních vojsk v Československu po roce 1968: TOTALITA
| periodikum = totalita.cz
| url = http://totalita.cz/1968/1968_armada_sssr_06.php
| datum přístupu = 2022-01-16
}}</ref>▼
Reformy pražského jara byly pokusem uvolnit režim a urychlit proces demokratizace.<ref name="Schoolnet">{{Citace elektronické monografie
Řádek 73 ⟶ 82:
Ve druhé polovině 50. let 20. století byla [[Evropa]] v důsledku [[Druhá světová válka|2. světové války]] stále rozdělena na dva soupeřící mocenské bloky: [[západní blok|západní]] [[demokracie|demokratický]] a [[kapitalismus|kapitalistický]] (v terminologii „socialistických“ států pojem často nazýván [[imperialismus|imperialistický]]) a [[východní blok|východní]] [[autokracie|autokratický]] [[socialismus|socialistický]] (kapitalistickými státy většinou nazýván [[komunismus|komunistický]]). Socialistické státy byly ovládány [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a svůj režim udržovaly pomocí silně represivního aparátu, který kromě jiného značně omezoval svobodu vyjadřování a kulturního projevu. Společnost v Československu byla řízena komunistickou stranou (KSČ byla de facto podřízena sovětskému politbyru), která řídila stát jak politicky, tak ekonomicky – vedení strany bylo takřka totožné s vedením státu. Volby byly sice prohlašovány za svobodné, ale demokratické zásady v nich byly silně potlačeny (nemožnost výběru z více kandidátů, nátlak na demonstrativně otevřené odevzdání hlasů kandidátům schváleným KSČ při formálně tajných volbách atd.). V ostatních státech „socialistického tábora“ byla situace obdobná. Ke snížení světového napětí tou dobou přispěli vědci obou táborů: konstatovali, že stávající atomové zbraně USA a SSSR by stačily k několikanásobnému zničení celého světa. Válka za účelem ovládnutí světa ztratila smysl – nikdo by ji nevyhrál. Začalo se mluvit o nutnosti odzbrojení, objevily se plakáty s heslem ''Odzbrojit – soutěžit – v míru žít''.
V celé Evropě i ve světě docházelo ke změnám, po ukončení [[Karibská krize|Karibské krize]] v roce 1962 probíhala 60. léta ve znamení uvolňování napětí. Již od konce 50. let přicházely nové kulturní impulzy (např. československá účast na [[Světová výstava 1958|Expu 58]], [[Laterna magika]], [[Divadlo Na zábradlí]], [[Činoherní klub]], liberální [[Literární noviny]], filmová [[Československá nová vlna|Česká nová vlna]], v roce 1963 se konala [[Liblická konference|konference]] o [[Franz Kafka|Franzi Kafkovi]] na zámku v [[Liblice|Liblicích]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tagung: Franz Kafka & die Macht. Schloß Liblice, 24.-25. Oktober 2008 | periodikum = www.textkritik.de | url = http://www.textkritik.de/liblice/indexcz.htm | datum přístupu = 2022-01-16 }}</ref>, v hudebním světě nesené mj. [[Anglie|anglickými]] skupinami [[The Beatles|Beatles]], [[The Rolling Stones|Rolling Stones]], v Československu dále Nová soustava plánovitého řízení v roce 1965, svět zahájil dobývání vesmíru (soutěž mezi SSSR a USA). Dorůstala nová poválečná generace, jež vyjadřovala nespokojenost se zaběhlými zvyklostmi, společenskými i politickými. Tyto vlivy se projevovaly i v socialistických zemích včetně SSSR (tání po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] smrti během vlády [[Nikita Sergejevič Chruščov|N. S. Chruščova]]). Alexander Dubček – od roku 1951 člen [[Federální shromáždění|Národního shromáždění]] – se stal v roce 1964 členem [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]]. Byl prvním tajemníkem národní [[Komunistická strana Slovenska (1948)|Komunistické strany Slovenska]] a v lednu 1968 se stal prvním tajemníkem Ústředního výboru [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]].
Řádek 138 ⟶ 152:
== Liberalizace a reformy ==
[[Soubor:Dubcek.jpg|náhled|vlevo|upright|Alexander Dubček, symbol liberalizace společnosti a autor obratu „socialismus s lidskou tváří“]]
V pátek [[5. duben|5. dubna]] ÚV KSČ schválil liberální ''[[Akční program KSČ]]'', který zahrnoval zvýšení [[svoboda tisku|svobody tisku]] a větší orientaci ekonomiky na [[spotřební zboží]], částečnou liberalizaci ekonomiky. „Vedoucí úloha KSČ“ však měla být zachována. Také byla naplánována federalizace ČSSR ve dvě rovnoprávné republiky.<ref name="HopeDiesLast" /> Na doporučení ÚV KSČ poté podala [[6. duben|6. dubna]] demisi [[vláda Jozefa Lenárta]] a [[8. duben|8. dubna]] byla jmenována nová [[První vláda Oldřicha Černíka|vláda Oldřicha Černíka]]<ref name="Chrono1968-04" />, jejíž prioritou bylo plnění úkolů Akčního programu.<ref name="schuze23cast1" />
Ačkoliv ''Akční program'' vyhrazoval<!-- vyhrazoval=? -->, že musí postupovat pod vedením KSČ, veřejnost tlačila na stranu, aby reformy provedla urychleně.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 227 ⟶ 241:
20. června bylo na území Československa zahájeno "spojenecké velitelsko-štábní cvičení jednotek Varšavské smlouvy nazvané ''Šumava''". Původně se ho měli zúčastnit pouze štábní a spojařští důstojníci a převážně československé a sovětské jednotky, ale vrchní velitel vojsk Varšavské smlouvy maršál Jakubovskij prosadil během manévrů masivní nasazení pozemních jednotek. Sovětská generalita následně oddalovala jejich stažení a na čs. území zůstávalo téměř 25 000 vojáků až do 3. srpna.<ref>Jindřich Beránek (ed), Souboj slova a obrazu s mocnými. Novináři a média v Pražském jaru '68. Syndikát novinářů, Praha 2013, s. 94</ref>
27. června 1968 vyšlo v několika denících provolání [[Dva tisíce slov]], které představitelé reformního křídla ÚV KSČ pochopili jako přímé ohrožení svého postavení a odpůrci reforem ho označili za program kontrarevoluce. Sovětští komunisté ho využili jako záminku ke stupňování tlaku na Československo. Dopis politbyra ÚV KSSS označil [[Dva tisíce slov]] za politickou platformu protisocialistických sil, které "jsou řízeny konspiračními organizačními středisky" a předsednictvu ÚV KSČ doporučil "uvést do pohybu síly dělnické třídy". Na jednání nejvyšších představitelů "pětky" (budoucích okupačních sil, bez účasti československých zástupců) ve Varšavě ve dnech 14.
== Sovětská intervence ==
{{Podrobně|Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa}}
[[Soubor:Brezhnev 1973.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Leonid Iljič Brežněv|Leonid Brežněv]]]]
[[Soubor:Yakov Malik 1952.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Jakov Alexandrovič Malik|Jakov Malik]], sovětský stálý zástupce v OSN, proslul svou nekompromisní obhajobou invaze a vetem veškerých protichůdných rezolucí]]
[[Leonid Iljič Brežněv|Leonida Brežněva]] a vedení zemí Varšavské smlouvy znepokojily události okolo Dubčekových reforem, obávali se oslabení [[východní blok|východního bloku]] v rámci [[Studená válka|studené války]].<ref name="trans">{{Citace elektronické monografie
Řádek 272 ⟶ 285:
}}</ref>
Reprezentanti Sovětského svazu, [[Německá demokratická republika|NDR]], [[Polsko|Polska]], [[Maďarsko|Maďarska]], [[Bulharsko|Bulharska]] a Československa se [[3. srpen|3. srpna]] setkali v [[Bratislava|Bratislavě]] při podpisu ''Bratislavské smlouvy'', jež potvrzuje neotřesitelnou věrnost [[marxismus|marxismu]]-[[leninismus|leninismu]] a [[Proletariát|proletářského internacionalismu]]
| titul = The Bratislava Declaration, August 3, 1968
| url = http://library.thinkquest.org/C001155/documents/doc41.htm
Řádek 307 ⟶ 320:
| isbn = 0275944840
| jazyk = anglicky
}}</ref>
| titul = Pražské jaro 1968 očima čtyř | periodikum = www. | url = http://www.sds.cz/docs/prectete/epubl/msi_pjo4.htm | datum přístupu = 2022-01-16 }}</ref> V noci z 20. srpna na 21. srpna 1968 vstoupily armády zemí Varšavské smlouvy přes hranice do ČSSR.<ref>*Ouimet, Matthew: ''The Rise and Fall of the Brezhnev Doctrine in Soviet Foreign Policy.'' University of North Carolina Press, Chapel Hill and London. 2003.</ref> Dvě hodiny po půlnoci 21. srpna 1968 ÚV KSČ schválil<ref> | | periodikum = Rozhlas
| url = https://temata.rozhlas.cz/okupace-den-za-dnem-hodinu-po-hodine-7965367
| datum vydání = 2008-08-05
| datum přístupu = 2022-01-16
}}</ref> a posléze prostřednictvím Československého rozhlasu odvysílal [[Provolání Všemu lidu ČSSR]]:
<blockquote>
''Všemu lidu Československé socialistické republiky!''
''Včera, dne 20. srpna 1968 kolem 11. hodiny večer, překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí presidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů.''
</blockquote>
Řádek 343 ⟶ 368:
[[Soubor:Helsinki demonstration against the invasion of Czechoslovakia in 1968.jpg|náhled|Pochod na podporu Československa pořádaný ve finských [[Helsinky|Helsinkách]]]]
[[Soubor:Zdenek Mlynar.JPG|náhled|[[Zdeněk Mlynář]]]]
A. Dubček postupně odvolal z vedoucích funkcí představitele reformního proudu v KSČ. V dubnu 1969 byl první tajemník strany Dubček nahrazen [[Gustáv Husák|Gustávem Husákem]] a tím začalo období tzv. [[normalizace]]. 22. srpna 1969 schválilo předsednictvo Federálního shromáždění přes Dubčekovy protesty tzv. [[Obuškový zákon|pendrekový zákon]], který Dubček jakožto předseda Federálního shromáždění spolu se Svobodou a Černíkem podepsal.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = PhDr. Antonín Benčík, CSc. - Alexander Dubček, II. {{!}} Českénárodnílisty.cz | periodikum = www.ceskenarodnilisty.cz | url = http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/phdr-antonin-bencik-csc-alexander-dubcek-ii.html | datum přístupu = 2022-01-16 }}</ref> Později byl Dubček vyloučen z KSČ a dostal práci lesního úředníka poté, co ještě nějakou dobu zastával funkci československého velvyslance v [[Turecko|Turecku]].<ref name="Schoolnet"/> Proti okupaci se uskutečnila malá, ale významná [[Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968|Demonstrace na Rudém náměstí]] v [[Moskva|Moskvě]]. Pro konečnou likvidaci reformního procesu lze konstatovat jako rozhodující dva mezníky: Prvním byly spontánní oslavné demonstrace po druhém vítězství československé [[lední hokej|hokejové]] reprezentace nad mužstvem Sovětského svazu na mistrovství světa ve [[Stockholm]]u. Při nich došlo k (s největší pravděpodobností vyprovokovaným) útokům na sovětská zařízení v Československu, především ke zdemolování zastoupení sovětské letecké společnosti [[Aeroflot]] v Praze na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]. Zejména tento čin pak vedl k politice „sypání si hlavy popelem“<!-- formulace? - jde o termín / dobovou citaci? --> ze strany československého vedení s následnými masovými ústupky sovětským požadavkům. Závěrečnou tečkou pak bylo násilné potlačení [[Protiokupační demonstrace v roce 1969|demonstrací k prvnímu výročí okupace]] dne 21. srpna 1969 (s několika mrtvými v Praze již v předvečer výročí okupace). Jako významný dokument pro tento okamžik si nově nastolený režim vytvořil ve svém smyslu silně tendenční reportážní a komentující publikaci v novinovém formátu nazvanou „[[Neprošli]]“. Ta potom byla až do upevnění moci opakovaně zmiňována a citována v médiích a na akcích pod politickým vlivem pro zdůraznění marnosti jakýchkoliv dalších snah reformních – „kontrarevolučních“ – sil.
Řádek 462 ⟶ 492:
| jazyk = anglicky
| kapitola = Summary from the Official Takarazuka Web site
}}</ref> ''They Can't Stop The Spring'' je píseň [[Irsko|irského]] nezávislého novináře a písničkáře [[John Waters|Johna Waterse]], která reprezentovala Irsko na [[Eurovision Song Contest|Velké ceně Eurovize]] za rok 2007. Waters zde popisuje „keltskou oslavu východoevropských revolucí a jejich eventuálních dopadů“, citoval tím i Dubčekův údajný výrok: „Mohou poničit květiny, ale nezastaví jaro.“<ref>{{Citace elektronické monografie▼
▲}}</ref>
▲''They Can't Stop The Spring'' je píseň [[Irsko|irského]] nezávislého novináře a písničkáře [[John Waters|Johna Waterse]], která reprezentovala Irsko na [[Eurovision Song Contest|Velké ceně Eurovize]] za rok 2007. Waters zde popisuje „keltskou oslavu východoevropských revolucí a jejich eventuálních dopadů“, citoval tím i Dubčekův údajný výrok: „Mohou poničit květiny, ale nezastaví jaro.“<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 'Spring' The Events that Transpired it
| url = http://www.unison.ie/irish_independent/stories.php3?ca=9&si=1774358&issue_id=15243
| |||